Tonoucích s dlouhýma ušima ostatně přibývá na obou stranách. Bojuje se dál. Ředitel Hodač však už opravdu z posledních sil, z nemocničního lůžka. Z různých stran je vyzýván k odstoupení, dokonce i odtud, odkud čekal podporu: od poslanců. Houževnatě se však drží svého „poslání“, pro které byl do funkce zvolen Radou České televize. Ve vší úctě, lidé v Radě jsou však jen loutkami v rukách poslanců. V první řadě se přece poslancům nepovedla Rada. Potažmo se pak Radě nepovedl nový ředitel.
Nechť jsou to teď zase poslanci, kdo začne s nápravou. Měli by vyzvat Radu, aby odvolala ředitele, posléze sami Radu odvolat a navrhnout takovou, která už zaručeně podobný kolaps v České televizi nedopustí. Za půl druhého roku mohou být sice ve volbách „odvoláni“ i oni, ale přesto je takové počínání nejjistější z možných. Protože požadovat za rozkol v ČT jen hlavu s oslíma ušima a tvářit se jako soudce, je stejné, jako když zloděj kříčí „Chyťte zloděje!“.
Je zbabělé všechno chtít hodit na Hodače.
