Když si pacient nebude jistý, jak by měl ve svém konkrétním případě postupovat, získá fundovanou radu na nepřetržitě fungujících zvláštních telefonních číslech Územního střediska zdravotnické záchranné služby ve Zlíně 577 214 445 nebo 577 214 446. - To je základní filozofie, jejímž důsledkem je od 1. ledna v celém Zlínském kraji zrušení nočních pohotovostních služeb.
Ve Zlínském kraji zůstává jediná celonoční pohotovostní služba jen pro děti, a to se sídlem ve 21. pavilonu zlínské Baťovy nemocnice. Lékaři dětské pohotovosti však nebudou k pacientům vyjíždět. V případě krajní nouze však mohou zajistit sanitku, která rodiče s vážněji nemocným dítětem přiveze.
Všechny ostatní lékařské služby první pomoci v devíti městech kraje budou mít shodnou ordinační dobu v pracovních dnech od 17 do 23 hodin, o sobotách, nedělích a svátcích od 7 do 23 hodin. Ve volných dnech bude v některých městech k dispozici od 8 do 13 hodin také stomatologická pohotovostní služba. Kdo by přesto nemohl pro bolesti zubů vydržet do rána, může si zajet na nejbližší noční zubní pohotovost do Olomouce.
Přes noc nebude mít otevřeno ani žádná lékárna v kraji. Nejdéle otevřenou lékárnou v kraji bude v pracovních dnech Centropharm ve Zlíně v Dlouhé ulici, bude zde otevřeno od 7 do 22 hodin. Ve volných dnech se budou léky na předpis i za hotové vydávat ve Zlíně do 20 hodin v lékárnách v Intersparu a v Carrefouru, podobně i v bývalých okresních městech.
„Někteří pacienti si v minulosti pletli lékařskou službu první pomoci s běžným ošetřením praktických lékařů. Na pohotovosti přicházela většina lidí, aniž by šlo o život ohrožující stav,“ konstatoval krajský radní Jiří Čunek.
Podle statistiky, která je zatím uzavřená za rok 2001, navštívilo ve Zlínském kraji lékařskou službu první pomoci 125 tisíc pacientů. Nejčastějšími diagnózami byla chřipka, angína, bolesti v zádech, nachlazení, astmatické potíže. Náklady na provoz pohotovostí přitom dosahovaly asi 40 milionů korun. Právě peníze jsou hlavním důvodem toho, že se kraj po převzetí zdravotnických zařízení rozhodl léta zaběhnutý systém změnit. „Nejsme tak bohatý stát, abychom měli na všechno,“ poznamenal radní Čunek.
Že noční pohotovostní služba není nezbytná, si podle ředitele zlínské záchranky Jiřího Pudila ověřil ještě loni okresní úřad na příkladu pohotovosti v Otrokovicích, která byla zrušena od 1. července. Zrušením otrokovické pohotovosti zde bylo ošetřeno v porovnání s předchozím rokem o 3400 pacientů méně. Přitom ve stejném období sousední zlínské pohotovosti přibylo jen asi 300 pacientů. „Nevznikl žádný problém ani stížnost,“ dodal Pudil.
Pokud jde o noční stomatologickou pohotovost, radní Čunek tvrdí, že v 99 procentech případů bolest zubů člověka neohrožuje na životě. „Je to i věc prevence a péče každého občana o chrup, aby se takovým situacím vyhnul,“ míní Čunek. Přesto připouští, že jedno pracoviště stomatochirurgie, zejména pro případy poškození chrupu při úrazu, by v kraji fungovat mohlo. „Ještě o tom budeme diskutovat,“ uvedl radní.
Určitý problém zůstává také na Rožnovsku, Koryčansku a v některých místech na hranici zlínského a vsetínského okresu s patnáctiminutovým limitem pro dojezd záchranné služby. Ten je zde většinou překračován. Situaci na jižním Valašsku by od letošního května mělo zlepšit zřízení noční výjezdové rychlé zdravotnické pomoci - tedy záchranky bez lékaře - ve Valašských Kloboukách.
Předseda Sdružení praktických lékařů pro dospělé Lubomír Nečas zastává názor, že by v kraji měla být i jedna lékárna s celonoční službou. „My praktici máme také zájem na tom, aby po uzavření pohotovostí byla přiměřeně posílena záchranka,“ řekl Nečas. Současně pochválil zástupce kraje, že se dokázali s lékaři na systému pohotovostních služeb i odměnách lékařů, kteří je vykonávají, dohodnout. Zlínský kraj je v tomto směru jedním z prvních v celé republice.
