Z krajiny se vynoří obří těžební stroje, po necelém kilometru zmizí za kopcem a po chvilce se rozevře údolí s malebnou vískou Malé Březno. Zaujme na první pohled. Nové silnice, nové fasády původních domů i nově postavených vilek, opravené památky, moderní veřejné osvětlení, kamerový systém, špičkový sportovní areál s bazénem.
Malé Březno nedaleko severočeského Mostu těží z toho, že je na jeho katastru uhlí. Doslova. Z dobytého nerostu těžaři odvádějí obci peníze. Loni to bylo 39 milionů, což výrazně pomohlo k tomu, aby celkový roční příjem přepočtený na obyvatele – přes 300 tisíc korun na jednoho – udělal z Malého Března nejbohatší obec v Česku.
Je to paradox, protože za bývalého režimu hrozil obci právě kvůli těžbě uhlí zánik. Tam, kde dnes stojí, měla vyrůst výsypka. Nakonec se zbouraly okolní Vršany, Bylany a Holešice. Malé Březno bylo uchráněno a místo pro výsypku se našlo jinde.
Obec přežila a díky uhlí se jí nyní daří. „Jsme tady spokojení,“ odpoví s úsměvem starší dáma na zahradě domku. „Důchodcům obec dává tisícovku ročně na zdravotní péči a po šedesátce po každých pěti letech dárkovou poukázku na další tisíc korun,“ líčí.
Děti dostávají dva tisíce na školu v přírodě a tři tisíce na letní rekreaci, ať jedou s rodiči kamkoli. Obec jim platí i dopravu do školy. Každý z 220 obyvatel dostává poukázky na volnočasové aktivity v hodnotě čtyř tisíc a každá domácnost pět tisíc korun na otop.
„Nestěhovala bych se,“ dodá žena a zmizí v domku. Naopak do obce míří další. Radnice zasíťovala parcely, na kterých nyní roste dalších 13 rodinných domků, a plánuje dům s jedenácti byty.
Obecní benefity však lákají i filuty. „Stává se, že někteří lidé si sem chtějí účelově přihlásit trvalé bydliště, aby náš sociální systém mohli zneužívat. Jenže na příspěvek není právní nárok a nemusí být přiznán,“ říká starosta František Štrébl.
Na každém rohu je vidět, jak obec vzkvétá. „Tady máme prvotřídní hřiště na hokejbal a na inline hokej,“ ukazuje starosta na sportovní areál. „Od letošní sezony tady bude hrát místní klub druhou ligu, ale hrála se tady i extraliga, když hřiště využívaly kluby z Mostu. Povrch je stejný jako ten, na kterém se hrálo mistrovství světa,“ dodává.
Vedle je další hřiště, bazén s lehátky, moderní budova s občerstvením, zázemím a bytem pro správce. Služební škodovkou starosta projíždí obcí a ukazuje, co dalšího se za poslední dobu změnilo. Odbahněný rybník na návsi s novými kamennými břehy, opravený dům kultury s malou tělocvičnou, veřejné osvětlení s LED svítidly, nové dětské hřiště, kaple, hřbitovní zeď a kolumbárium, kostel, na jehož opravu dala církvi obec peníze, statek s kompletně novou střechou. „Ve špejcharu by mohla být nějaká reprezentativní místnost, například obřadní síň,“ uvažuje Štrébl.
Po několika zbouraných budovách původního rozpadlého statku tu zbyla louka. „Mělo by tady být komunitní a volnočasové centrum,“ říká Štrébl a vytahuje z desek vizualizaci areálu za 140 milionů. „Domov pro seniory, bytový dům, restaurace s obchodem a sportovní halou s posilovnou, sauna a bowling,“ líčí. Obyvatelé vesničky mají možnosti, které nemají v leckterých městech. Mohou třeba využívat místní kabelovou televizi a připojení k internetu.
Až těžaři odejdou
Malé Březno mělo loni příjem 65 milionů korun, těch 39 milionů od těžařů v loňském roce byla úhrada za předešlé dva roky. Peníze za dobývání nerostu bude dostávat ještě v následujících letech. Platí se za to, že je obec ochotna strpět těžaře na svém katastru, přitom odsud už těžařské stroje vidět nejsou, přesouvají se blíž k Mostu, a lidi z vesničky už jen občas obtěžuje prach a hluk.
Dluhy a příjmySkutečně chudé a bohaté obce
|
Jenže těžaři jednou odejdou, obec si proto přebytečné peníze ukládá. Zhruba 300 milionů korun má na termínovaných vkladech ve dvou bankách, což jí vynáší zhruba osm milionů korun ročně.
To je skoro jako celý roční rozpočet menší obce Svinařov šest kilometrů od Kladna, je jen o milion vyšší, než kolik vydělají Březnu peníze v bankách.
Přestože je za loňský rok podle ministerstva financí Svinařov papírově nejchudší obcí v zemi s 12,4 tisíce korun na osobu, funguje tu samoobsluha, dvě hospody, kadeřnictví. Pro děti nové dětské hřiště i hřiště s umělým povrchem na návsi. „Peněz není moc, ale snažíme se vše budovat z vlastních ušetřených peněz. Když přijdete na náves, tak ta je opravená. Děláme to tak, aby oko vidělo to hezké, boční ulice, kde bydlí starousedlíci, jsou na tom hůře,“ vypráví starosta Jaroslav Pružinec.
Má pravdu. Většina z ulic mimo střed obce je důkazem velké investiční akce – plynofikace. Podle asfaltových záplat je poznat, kudy vedou přípojky.
„Žije se tu super, máme to kousek do Kladna, půl hodiny do Prahy. Děti chodí do vedlejší obce do školky. Ideální,“ říká mladá maminka na dětském hřišti.
„Musíme si na všechno našetřit, protože ještě splácíme úvěr na kanalizaci z minulosti, který byl pět milionů korun. To je pro nás sedmdesát tisíc korun měsíčně, které budeme ještě rok platit,“ vypočítává starosta obce s rozpočtem 9,25 milionu.
A tak si našetřili postupně třeba na ojeté hasičské auto. Za 350 tisíc korun koupili z Německa třicet let starý mercedes.
Obec teď sní o tom, jak se jednou rozšíří – o mladé rodiny. Zasíťované pozemky tu stojí od tisíce do třinácti set korun za metr čtvereční.
Malé Březno (červená značka), Svinařov (modrá)
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
