Sedí na nemocniční posteli. Není zraněná ani nemocná. Jen prostě nemá kam jít. Na sobě má květované propínací šaty (takové, co nosily naše babičky). Galja ve svých pětasedmdesáti letech neví, co s ní bude, protože minulý týden přišla o dům, ve kterém prožila přesně dvě třetiny života.
"Ale jo, nějak to přežijeme," říká smířeně. "Vychovala jsem tam oba své syny. Nedávno se jednomu z nich narodila dcera, moje první vnučka," vykládá. "Chvála Bohu, že se nikomu z mé rodiny nic nestalo."
Galjin dům ve vesnici Krjuša nedaleko Rjazaně spolykal oheň. Obrovský požár, jakých teď po Rusku zuří stovky. Rjazaňská oblast patří k těm nejhůř zasaženým, spolu s okolím Voroněže, Vladimiru, Nižního Novgorodu a dalších měst.
"Všechno se to seběhlo tak rychle. Plameny se přiblížily a náš dům lehl popelem ani ne za pět minut," vypráví Galja. Jak by ne, vždyť to bylo staré dřevěné stavení, skrz naskrz vysušené. "V podstatě jsme na to byli připraveni. Dokonce jsme stačili vynést některé věci na silnici. Třeba ledničku nebo televizi, ty jsme zachránili. Taky naši krávu a tele," vypočítává.
V obci Krjuša lidé odklízejí to, co zbylo z jejich domů. Premiér Putin jim slíbil, že jim vláda nechá postavit nové, modernější domy. Tak doufají.
Krjuša leží asi 50 kilometrů od půlmilionové Rjazaně. Vesnice neshořela celá. Oheň zničil "jen" pár desítek domů, ostatní nechal na pokoji. Ovšem jen prozatím. Plameny šlehají dál, i když s nimi hasiči a zásahové jednotky bojují ze všech sil.
"Nejhorší je ten vítr," říká Dmitrij, jeden ze záchranářů. Má oči podlité krví - za poslední dny naspal sotva pár hodin a většinu času tráví uvězněn v dráždivém kouři. "Už už to třeba vypadá, že jsme požár zvládli, ale pak začne foukat a všechno je zpátky. Najednou se před námi objeví nová, obrovská stěna z plamenů," vykládá.
Jen komíny, komíny, komíny
"Kolem Krjuši se táhne silnice a oheň je teď asi 150 metrů od ní, z vnější strany. My musíme zabránit tomu, aby se dostal přes silnici. Protože to by byl konec, pak už bychom nemohli dělat vůbec nic.
"Chce tím říct: Pak by tahle ves o zhruba tisícovce obyvatel shořela docela. A zůstaly by jen komíny, povětšinou jediné cihlové části domů. "Vzorek" toho, jak by zkáza nakonec vypadala, je vidět právě v té části vesnice, po níž už se požár prošel. Jen komíny, komíny a zase komíny. Očouzené sloupy cihel vyrůstající z neutěšeného a leckdy ještě doutnajícího spáleniště. Co se výšky týče, konkurují jim jen torza stromů.
"Nemuselo to takhle dopadnout," říká Dmitrijův kolega, který ale nechce prozradit své jméno. "Ten největší požár začal zkratem na trafostanici. Začalo hořet, ale jediné hasičské auto, které tu měli, bylo rozbité. Prostě nefungovalo," vykládá. "Kdyby jezdilo, mohli to mít uhašené mnohem dřív a ty domy mohly ještě stát."
Kdyby, kdyby... Na kdyby je vždycky pozdě. Kdyby lidé neodhazovali nedopalky cigaret z oken aut... Kdyby byli opatrní při víkendovém grilování či táboráku. Kdyby dodržovali požární předpisy, které jim nařizují vykácet stromy v okolí domů a vlastnit funkční hasicí přístroje. Kdyby dodržování těchto předpisů někdo kontroloval... Pak by všechno mohlo být jednodušší a Galja, ona dáma v propínacích šatech, by nemusela trávit čas v nemocničním pokoji.
Právě místní špitál je teď v Krjuše centrem dění. Nejen že tu dočasně bydlí někteří z těch, již přišli o domy (včetně Galji s manželem a jedním synem), ale taky se tu shromažďuje pomoc pro oběti, hlavně oblečení a hygienické potřeby. A navíc je tu jakási "ústřední jídelna". Každý den tu vaří obědy a večeře pro hasiče a záchranáře, ale přijít může v podstatě každý.
"Mám pocit, že tohle neštěstí tak nějak stmelí místní komunitu," říká Irina Ogodinová, hlavní lékařka. Sedí v potemnělé kanceláři a vypadá skoro stejně unaveně jako hasiči, alespoň co se kruhů pod očima týče. Nespala prý už skoro týden: organizuje práci v nemocnici i činnost dobrovolníků, kteří přijíždějí. Telefon jí zvoní co tři minuty a ona ho trpělivě zvedá.
"Celkově to vypadá tak, že doposud shořelo 29 domů, v nichž bydlelo 46 rodin. Bez domova je tak 125 lidí. Plus lehly popelem některé dači, v nichž nikdo nastálo nežije," dodává a mne si kouřem podrážděné oči.
Dým je totiž všudypřítomný a nesnesitelný. Místy tak hustý, že přes něj není vidět ani na deset metrů. Plíží se i chodbami a pokoji nemocnice, kancelář hlavní lékařky nevyjímaje. Jako by držel místní lidi v zajetí, z něhož není úniku. "Je to hrůza, pořád ho vdechovat. Ale mohlo by být samozřejmě hůř. Minulý týden vzplál i jeden z rohů této nemocnice. Hasiči zareagovali až neuvěřitelně rychle. Nedokážu si představit, co bychom dělali, kdyby shořela i nemocnice," říká lékařka.
A co bude dál? Za týden, za dva, až hasiči ohně přemohou? Tohle je otázka hlavně na Galju. "No, už jsme dostali deset tisíc rublů jako odškodnění za ztrátu majetku plus slíbili dalších dvě stě tisíc," vykládá.
Nové domy postavíme do konce roku, slibuje Putin
"A pak nám dali vybrat: buď si vezmeme další peníze na koupi jiného domu tady či jinde, anebo si necháme postavit nové bydlení přesně na místě toho starého. Rozhodli jsme se pro druhou možnost. Do našeho starého domu nebyl zavedený plyn. Teď prý vybudují normální přívod plynu, trubkami. A taky bychom měli mít lepší záchod a koupelnu. Prostě by to měl být hezký, moderní dům. Řekli, že bude hotový do prvního listopadu, abychom už na zimu bydleli."
Byl to konkrétně ruský premiér Vladimir Putin, kdo všechno tohle obětem požárů slíbil. Finanční kompenzace i nové domy, a to nejpozději do konce roku. Prohlásil dokonce, že na velká spáleniště nechá rozmístit webové kamery, aby mohl osobně sledovat, co se tam děje a jestli konstrukční práce probíhají tak, jak mají.
On i prezident Dmitrij Medveděv také sepsuli šéfy místních úřadů, že nezareagovali dost pružně a rychle. Někteří už dostali vyhazov. Zdá se, že tentokrát Putin a Medveděv nechtějí nic ponechat náhodě. Věří tedy Galja, že vláda splní všechno, co naslibovala?
"Zatím ano. Protože už jsme dostali těch deset tisíc a taky spoustu věcí. Je o nás dobře postaráno. A navíc už se čistí místo, kde stál náš starý dům," vypočítává. Do doby, než bude stát nový, prý ona a manžel zůstanou u známé, bývalé sousedky, která má byt v Rjazani. "Slíbila nám to," říká Galja a znovu si se smutným úsměvem povzdechne. "Ale jo, nějak to přežijeme."
POŽÁRY V RUSKU - AKTUÁLNĚPlameny propukly už ve dvou desítkách regionů, teď i v Rostovské oblasti a v Dagestánu. Hoří lesy na Kamčatce, Čukotce, Sibiři a Uralu. Nejsložitější však zůstává situace v centrální části evropského Ruska a v Povolží. Podle ministerstva pro mimořádné situace nyní zuří celkem 831 požárů, včetně 42 na rašeliništích. To je mírné zlepšení oproti předchozímu stavu (843 požárů, z toho 47 na rašeliništích). V plamenech se ocitlo celkem 179 500 hektarů, z toho 151 tisíc hektarů připadá na velké lesní požáry. Moskva zůstává zahalena do oblaku smogu, ten je i na letišti Domodědovo, kde na dráze není vidět dál než na 400 metrů. Letadla mohou startovat, ale o přistání rozhoduje kapitán. Další moskevská letiště, Vnukovo a Šeremeťjevo, zatím pracují normálně. Metropoli podle předpovědi dnes čeká absolutní teplotní rekord - 40 stupňů Celsia. Zdroj: ČTK |
