Průzkum veřejného mínění zkoumal vždy dva nejdůležitější představitele každé parlamentní strany, tedy předsedu a místopředsedu. Z celkem osmnácti hodnocených politiků vzrostla nedůvěra veřejnosti k jedenácti z nich, tedy téměř ke dvěma třetinám.
Vůbec největší nárůst nedůvěry ve srovnání s posledními výsledky, které Centrum pro výzkum veřejného mínění publikovalo za měsíc září, zaznamenali předseda a tehdejší místopředseda ČSSD. Největší podíl na vzrůstu nedůvěry má Jiří Zimola, který v první půli listopadu z vedení strany odstoupil. Voliči mu vyjádřili o devět procent větší nedůvěru, než v předchozím období. Dobře nedopadl ani jeho stranický šéf Jan Hamáček, míra nedůvěry u něj vzrostla o sedm procent.
Listopadové statistiky jak lidé důvěřují předním politiků.
Podobně vzrostla nedůvěra také vůči představitelům opoziční TOP 09. Předsedovi strany Jiřímu Pospíšilovi nedůvěřovalo o osm procent voličů více než v září. První místopředsedkyni Markétě Pekarové Adamové narostla nedůvěra o šest procent.
Míra důvěry, kterou občané od posledního šetření politikům vyjádřili, se naopak téměř nezměnila. Posun zaznamenali pouze tři politici.
Rostla důvěra veřejnosti v oba čelní představitele Pirátské strany. Nejvíce si polepšil předseda Pirátů Ivan Bartoš s pětiprocentním nárůstem důvěry. Místopředsedkyni pirátské strany Olze Richterové vyjádřilo důvěru o čtyři procenta více voličů než v září. Pokles důvěry naopak zaznamenal místopředseda SPD Radim Fiala.
Vůbec největší míře důvěry se dlouhodobě těší premiér Andrej Babiš. Stejně jako v září mu i v listopadu důvěřovalo 40 procent lidí. Výsledky pocházejí z období od 3. do 15. listopadu letošního podzimu, 96 procent respondentů odpovědělo do pondělí 12. listopadu. Do výsledků se tedy nepromítla kauza Babišova syna. Výzkumu se zúčastnil vzorek 1 104 respondentů starších patnácti let.
