„Vážení spoluobčané, v naší obci platí zákaz napouštění bazénů, zalévání, a obecně zbytečného plýtvání vody z vodovodní sítě,“ zní v současných dnech z amplionů mnoha českých měst a vesnic.
Ti, kdo v minulosti nezainvestovali do vlastní studny, se tak dnes musí často uskromnit a smířit se s pohledem na vadnoucí zahrádku. A nejen oni. V podobné situaci se ocitli i ti, kdo sice už dříve na budoucnost mysleli, ale jejichž kopané studny kvůli suchu pomalu vysychají či už dokonce vyschly.
Na studny se čeká v pořadníku a zájemců stále přibývá
„Globální změny klimatu dnes působí to, že prakticky nezažíváme dlouhé jaro ani podzim. Srážek je možná v součtu stejně jako nedávno, prší však intenzivněji a přitom kratší dobu. Dešťová voda se nestíhá vsáknout a po povrchu odtéká do vodních toků. Spodní voda tak není dostatečně doplňována a její hladina proto klesá,“ říká Milan Hromíř ze společnosti Profivrty, na nějž se obrací stále více zákazníků se žádostí o zřízení vrtané studny.
Jak se vrtá studna
|
Je jich dokonce tolik, že firma prý nemá šanci všechny zakázky uspokojit. A není sama. „Většina lidí v předchozích letech vyčkávala, ale v současnosti je zájem násobný a chodí nám až několik poptávek za den,“ říká Marek Čáslavský ze společnosti GeoEko. Když si u ní dnes klient objedná vrtanou studnu, dříve než na podzim nebo až koncem roku se k němu tamní studnaři nedostanou.
Za stávající situací podle Čáslavského však nestojí jen úmorné sucho, ale také stále se zlepšující ekonomická situace Čechů, kteří si dokážou na studnu ušetřit a není jim líto za ni utratit část rodinného rozpočtu. Bedřich Veselý ze společnosti Vodovrty si však myslí, že ubývající voda v mělkých studnách není úplně novinkou.
„Klimatická změna je patrná už patnáct let, to není jen tenhle poslední rok. Letos je to možná extrémní, ale vody je opravdu méně dlouhodobě. Je to už tak deset let, co začali mít lidé problémy s kopanými studnami, které nebyly dělané dobře, nebo neměly v okolí nějaký geologický zlom, potoky či rybníky, které by v krizových situacích doplňovaly hladinu spodní vody,“ říká Veselý.
Vyschlá obec
Dobrým příkladem jsou třeba Budišovice u Opavy, konkrétně jejich část Zátiší s největší zahrádkářskou osadou v okolí. V tamních studnách aby vodu člověk pohledal. „Poslední tři roky je to nejhorší. I lidé, kteří měli ještě loni trochu vody, nemají letos už téměř nic,“ říká starosta obce Petr Uvíra.
Chatařům i místním obyvatelům tak nezbývá, než si každý den objednat cisternu s vodou. „Hasiči jim ji dovezou a napustí jejich prázdné studny. A to se děje v podstatě každý den,“ dodává Uvíra.
Obec si proto nechala zřídit vlastní 70metrový vrt a narazila na dost vody, která by bez problému vystačila všem. Jenže v Zátiší chybí vodovod a na ten zase obec nemá peníze. „Pro tak malou vesnici, jako jsme my, je téměř nemožné vybudovat vodovod z vlastních prostředků. Proto se pokusíme o nějakou dotaci, ale je to poměrně složitá věc,“ uzavírá Uvíra.
Konec kopaných studní v Česku?
90 litrů vody na hlavu a den
|
Lidé se však mohou pokusit řešit situaci i novou vlastní zásobárnou vody. A oslovení studnaři se shodují, že dnes jsou vrtané studny prakticky jediným vhodným řešením a doba mělkých kopaných studní v Česku pomalu končí.
„Samozřejmě, že ne úplně všude, ale týká se to stále více a více lokalit. Prohloubení kopané studny je navíc obvykle neúčinné. Jednak je velmi nákladné a jednak je výsledek obvykle tristní. Vodu je třeba hledat ve větší hloubce,“ dodává Hromíř.
Obvykle se dnes v České republice studny vrtají do hloubky 40 až 80 metrů. „Obecně se dá říct, že do 30 metrů se studny nevrtají, protože se nedá spoléhat na to, že za dvacet let bude taková studna ještě fungovat,“ říká Veselý.
Výhodou vrtané studny je podle Hromíře i to, že voda z větších hloubek je obvykle čistší než povrchová voda nebo voda z malé hloubky, která plní mělké kopané studny. Není totiž tolik ovlivňována lidskou činností, například intenzivní zemědělskou výrobou.
Nová studna za 100 až 250 tisíc korun
Nový vrt by měl mít podle studnařů dnes také větší průměr. „Jít cestou maloprůměrových vrtů o průměru nějakých 10 až 15 centimetrů není z pohledu životnosti vrtu ani kvality z něj získávané vody ideální,“ říká Hromíř.
Dost ovšem záleží na tom, kde chcete studnu zrovna vyvrtat. Každá oblast má totiž svá geologická specifika. Co platí v jedné části republiky, neplatí v jiné. A s tím se pojí i cena nové vrtané studny.
„Když se dělají úzké vrty ve skále, dá se říct, že takový vrt kompletně vyjde přibližně na sto tisíc korun,“ říká Veselý. V nesoudržných materiálech, jílech či tam, kde se sypou tekuté písky, podle něj však může zákazník za studnu zaplatit až 250 tisíc korun.
Česko potřebuje pět nových přehrad, řekl bioklimatolog v Rozstřelu (05/2018)
