Proč poklesl zájem o práci školního inspektora?
Nemohu říct, že by o místa nebyl zájem, uchazečů je ve výběrových řízeních vždy relativně dost, avšak jde o jejich kvalitu. Musí dostát nikoli mírným požadavkům, což proces výrazně komplikuje.
Jaké požadavky musí uchazeč splnit?
Školní inspektor by měl být velmi zkušený pedagog s výraznou zkušeností, v optimálním případě i z pozice vedení školy, čili bývalý výborný ředitel nebo zástupce ředitele. Počet těchto lidí je samozřejmě omezený. Ředitel si navíc přechodem - když už nic jiného - velmi výrazně platově pohorší.
Učitelé dostanou přidáno 15 procent, další státní zaměstnanci 10 procent |
Jsou důvodem nedostatku inspektorů i zvyšující se odměny pedagogů? Opustit školství se jim nevyplatí?
Hraje to roli, zvyšování mezd ve školství se České školní inspekce netýká. Týká se jich případné zvyšování platů ve veřejné správě. Průměrný plat inspektora je nyní oproti průměrnému platu ředitelů škol asi o 11 až 12 tisíc nižší. Vzhledem k tomu máme velmi limitované možnosti, jak k nám úspěšné ředitele škol dostat.
Jak velký je podle vás aktuálně tento problém?
Problém je obrovský, avšak není to pouze záležitost posledních let. Navíc nejde jen o to, jak k nám kvalitní lidi dostat, nelehké je i udržet ty stávající.
Kolik školních inspektorů vám aktuálně chybí?
Máme celkem 338 míst školních inspektorů a kontrolních pracovníků, aktuálně neobsazeno je 26 míst, z toho pět výběrových řízení je již uzavřeno a noví kolegové jsou před nástupem.
V kterém koutě země je největší problém inspektory sehnat?
Praha je specifická, je velký problém tam inspektory udržet. Důvodem je příliš mnoho úřadů městských částí, pro které je školní inspektor jako potenciální úředník odboru školství velmi žádaný. V některých případech jsou zřizovatelé škol schopni nabídnout i o 20 tisíc korun víc, než kolik má dotyčný tady.
Rodiče si na školy stěžují stále častěji. Vadí jim, že s nimi nemluví |
Stíháte za aktuální situace ve stanovených lhůtách prověřovat všechny podněty?
Stíháme plnit všechny svěřené úkoly, ale je to nesmírně vyčerpávající a mnohdy narážíme na absolutní limity. Počet stížností se neustále zvyšuje. Navíc typů inspekční činnosti je mnoho. Vedle pravidelných jsou inspekce tematické, orientační, šetření stížností, testování výsledků či bezpečnost. Zvládáme to za cenu, že lidé musí vykonat práci i za jiné, což nejde donekonečna.
Zatím nebylo nutné žádnou činnost omezovat?
To nejde, musíme si poradit. Řešíme to personálními výpomocemi mezi jednotlivými inspektoráty a dalšími opatřeními. Ale komfort práce je špatný.
Nebylo by řešením snížit nároky na výkon této funkce?
V žádném případě, nároky se naopak neustále zvyšují. Ani teď se nedá brát každý, kdo splňuje minimální požadavky, čili že má vysokou školu a minimálně pět let praxe. Jde o minimální vstupní požadavek, ale to je málo.
Dětí přibývá a nemá je kdo učit. Školy berou i nekvalifikované |
Jak se zvyšují nároky na kompetence inspektorů?
Inspektoři musí neustále zvyšovat svoji odbornost – musí se velmi důsledně orientovat v množství segmentů od legislativy, přes financování až po množství diverzifikovaných vzdělávacích problematik. Zvyšuje se objem prováděných činností, nejenom jednotlivých inspektorů, ale i celé instituce. Oproti minulosti ingerujeme i do mezinárodního vzdělávacího prostoru, garantujeme mezinárodní hodnocení výsledků vzdělávání, jsou kladeny stále vyšší nároky jak na vzdělávání, tak na Inspekci.
Kolik by podle vás inspektoři měli dostávat, aby povolání bylo pro kvalifikované lidi lákavé?
Když zprůměrujeme dohromady plat ředitelů mateřských, základních a středních škol, dostaneme se na zhruba 42 tisíc korun. To je meta, ke které bychom měli v krátkém časovém horizontu v optimálním případě dospět. Mělo by jít o nenárokové složky platu, třeba navyšování osobních příplatků.
Jaké typy nedostatků inspektoři při rutinních pravidelných kontrolách škol objevují nejčastěji?
Nelze říct takto obecně, co nejvíc trápí české školy. Nechci uvádět nějaké dva tři případy, protože situace ve školství je mnohem složitější a provázanější. Pokud bychom se bavili o základním školství, z pohledu kvality vzdělávání je lepší první než druhý stupeň, to i z pohledu pestrosti a efektivity metod či forem vzdělávání. Na druhém stupni je problémů mnohem víc.
