Na kraje jsou či budou postupně převáděny školy, silnice 2. a 3. třídy, muzea, knihovny, divadla a sociální a zdravotnická zařízení. Podle stávajícího návrhu by měl kraj Vysočina získat v příštím roce asi 665 milionů korun. "Pro to, aby se mohl v duchu samosprávné politiky region samostatně rozvíjet, bychom pokládali za přiměřenou alespoň dvojnásobnou částku," řekl první zástupce krajského hejtmana Miloš Vystrčil (ODS).
Představitelé krajů se budou nyní snažit přesvědčit poslance, aby do návrhu prosadili zvýšení přídělu peněz pro kraje z nyní navržených 9,3 miliard na přibližně 18 miliard korun. "V naší straně se pro to budeme snažit udělat maximum, ale za existence opoziční smlouvy si to nedovedu představit: myslím, že u jejich dvou politických stran není zájem, aby kraje měly více kompetencí a větší finanční zdroje," řekl například třebíčský poslanec Jiří Karas. Poslanecké kluby se vládním návrhem budou zabývat v příštích čtrnácti dnech.
Kraje však nechtějí získat peníze na úkor obcí, či zvýšením deficitu státního rozpočtu, ale spíše zeštíhlením chodu ministerstev a přesunem jejich kompetencí na kraje. "Myslím, že by bylo možné například velmi podstatně omezit činnost ministerstva pro místní rozvoj, či jej i úplně zrušit. Například rozdělování financí ze státního programu rozvoje venkova by mohly provádět kraje samotné," řekl první hejtmanův zástupce Miloš Vystrčil.
Krajům hrozí, že při minimálním přídělu peněz do svých rozpočtů přijdou i o značné prostředky, které by mohly získat z předvstupních fondů Evropské unie. Ta totiž na všechny programy vždy vyžaduje zároveň finanční spoluúčast žadatele o podporu. Kraj však na spolufinancování možná nebudou mít peníze.
"Budou to ztráty stamilionů korun - například Evropský sociální fond je už před vstupem do unie ochoten věnovat peníze na podporu odborného vzdělávání při rekvalifikaci lidí středního věku. Zažádat o něj však nemůžeme," řekla zástupkyně hejtmana odpovědná za školství Alena Štěrbová.
Dalším důsledkem hubeného krajského rozpočtu bude nutnost omezení investic do rozvoje galerií, či desítek školních budov, které kraj už získal do své správy. Podle současných představ ministerstva školství by totiž měly být zvýšeny prostředky pouze na mírné zvýšení platů pedagogů ve školství. "Na provoz budeme mít totéž co letos, což je katastrofická situace. Na nové školní technologie a pomůcky nebudeme mít peníze," řekla zástupkyně hejtmana Alena Štěrbová. Redukci některých škol či jejich slučování však kraj v rámci zefektivnění regionálního školství může provést až od poloviny příštího roku.
