Podle kriminalistů však vojáci propláceli firmě SABE zboží, které nikdy nedostali, a peníze skončily v černém fondu u vojáků.
Hlavní objednávanou položkou generálního štábu u SABE byly náplně do kancelářských tiskáren. Firma SABE podle Zapletala vojákům tonery skutečně dodávala.
Generální štáb si u firmy navíc údajně objednával také další kancelářské potřeby nebo třeba reklamní předměty. Obchody se podle Zapletala nevykazovaly jen na papíře, vojáci si prý zboží vždy převzali.
Vyšetřovatelé však trvají na svém: dodávky náplní do tiskáren sice generální štáb firmě proplácel, ale zboží za 17,5 milionu korun nikdy neobdržel.
I pro to má Zapletal vysvětlení: "Pokud je mi známo, tak námi dodané zboží zaplatil generální štáb někomu jinému podruhé."
Úvahy o korupci na jedné ze sekcí velení armády Zapletala navíc přivedly k domněnce, že hlavní obviněný voják, plukovník Petr Šmída, mohl sice zboží oficiálně převzít, ale do skladů generálního štábu ho nikdy nedovezl.
K detailům machinací odmítá policie cokoliv sdělit. Vrchní komisař Roman Skřepek pouze nevyloučil, že z podvodů mohou být obviněni další lidé. Dosud jsou trestně stíháni dva vojáci, z toho Petr Šmída byl na hodinu z armády propuštěn.
Mezi vyšetřovateli sílí přesvědčení, že okruh lidí, kteří sice nekradli, ale z podvodů profitovali, je široký a může se týkat i vysokých armádních důstojníků.
K jedné z prověřovaných verzí patří i ta, podle níž vedení firmy SABE nemělo o podvodech ani ponětí, protože obchody se Šmídou mohl domlouvat (a doklady falšovat) někdo ze zaměstnanců SABE.
Zapletal to odmítá. "Vylučuji to. Nikdo by to bez mého vědomí nemohl udělat, ani třeba firemní účetní," protestuje.
