Je to hyenismus nejvyššího stupně, uvážíme-li, v jakém zdravotním stavu se Václav Neckář nachází a že se nemůže bránit.
Léta jsem ho potkával v nemocnici Na Homolce a zhrozil jsem se jeho handicapu s poruchou řeči po těžké mozkové příhodě. Vím, jaké to je, když člověk bojuje s těžkou nemocí, jak je přecitlivělý, do jakých duševních propadů, které mnohdy hraničí i se zvažováním ukončení vlastní existence, se dostává.
Bývávalo v Čechách určité sentimentální slovanské soucítění se zdravotně postiženými, jak se o tom přesvědčil i Jan Werich a popsal tuto svoji zkušenost Voskovcovi v jednom z dopisů za Atlantik.
My jsme ovšem v rámci "pokroku" tuhle zbytečnou měkkost totálně vymýtili. Padni komu padni, nejlíp se strefovat do bezbranných, na milost se bere až po smrti. Někdy.
Nevím, jestli byl Václav agent, a osobně velmi pochybuju, že by tenhle tak trochu v dobrém slova smyslu "mimoň" mohl někomu opravdu ublížit – sama Kubišová říká, že je to bublina.
Ovšem bublina pěkně hnusná a jedovatá – spíše kouřová clona, která má možná zakrýt daleko závažnější případy "táček s ďáblem", jež se drží léta pod pokličkou.
Vy, co s takovým neskrývaným sadismem vytahujete na světlo pochybné úlety nemocného zpěváka, proč se se stejnou investigativní "odvahou" nepodíváte například na minulost řady současných politiků, která je velmi problematická, neřku-li temná.
Například každý z nich, kdo za totality vycestovával na služební cesty a stáže na Západ, byl automaticky zaháčkován spoluprací s všemocnou StB! Každý!
Spoléháte na to, že tohle občané nevědí, že jsou to úplní idioti? Ale ono je asi pohodlnější odstřelit invalidního zpěváka, ten aspoň – doslova – musí držet hubu!
