Dívám se do tváře onoho muže, z níž, pravda, čtu obyčejnost. Vadí mi? Nijak zvlášť. Je pro mě svým způsobem i zajímavá, neboť není ihned čitelná.
A vůbec si, zatím, netroufám soudit. Od nás novinářů se rychlé soudy očekávají, jsme za ně placeni v rámci své profese. Dovolím si luxus nebýt jednou profesionální a nesoudit, snad i z prostého lidského ohledu – povídala jsem si s manželkou onoho absolutního nic, a byla to celkem příjemná dáma.
Pro intelektuální, novinářskou, politickou a vůbec humanitně založenou obec je samozřejmě statistik krajně podezřelý. Hrabe se ve svých číslech a u svého životopisu má vtipné citáty o statistice (to může být vtipné?). Stejně podezřelý by byl i absolvent matfyzu či ajťák. Mohou snad mít nějaké viditelné charizma? Fischer má zatím viditelný jen velký nos, jak si všimli karikaturisté – nos Pinocchia, symbolický nos loutky.
Tady je nejspíš podstata šedi, která je mu vytýkána. Nový premiér nebyl zvolen, ale dosazen. Neměl jak své charizma ukázat nebo je řádným proškolením u imagemakerů alespoň nabýt. On vlastně žádné charizma – čili výjimečné osobní kouzlo, přitažlivost, schopnost fascinovat, uchvátit a strhnout druhé – doteď nepotřeboval.
Fischer ani nemá moc čím fascinovat, v mnoha ohledech je opravdu veskrze "průměrný". Vstoupil do KSČ z kariérních důvodů, což v této zemi po roce 1968 udělal kdekdo. Rozvedl se kvůli jiné ženě, což je osud kdekterého jiného manželství.
Na politické scéně se vyjímají a nejspíš vždy vyjímat budou jiné váhové kategorie. Valašský macho Mirek Topolánek s gulama, Jiří Paroubek se sexy populistickým mozkem, David Rath se svou frackovitou prostořekostí...
A abychom nebyli česky zápecničtí, kde že bere prostopášný italský premiér Silvio Berlusconi odvahu veřejně a s úsměvem sdělit: "Jistě, své ženě jsem ČASTO věrný"? No ve své schopnosti fascinovat, uchvátit přece! Suchého statistika Fischera by si Berlusconi namazal na chleba.
Charizma (které mají zvláště ženy tendenci spojovat se sex-appealem a které zákonitě roste i s nabytou pozicí) je u zmíněných mužů nesporné, však také mají vesměs nové mladé partnerky, a Rath má partnerky hned dvě. To podivín Fischer si namluvil ženu o dva roky starší. Hle, zase něco nového!
Přece jen v tom muži shledávám cosi charizmatického, snad právě v tom, že v něm žádné čítankové charizma není. Konečně, nepotřebuje je, protože nepotřebuje voliče, z čehož plyne nadějné zjištění, že by se při své práci nemusel ohlížet na politické body. Jsem zvědavá. Od profesionálních charizmatiků už naopak nic nového nečekám, jsou jak stokrát přečtená kniha z povinné četby. Do voleb to bez nich vydržím.
