Co vás inspirovalo k tomuto návrhu?
Takové hlídání dětí se dnes už dávno děje, jenže v šedé zóně. Chtěli jsme to vytáhnout na světlo a zlegalizovat. Ve Francii se takto hlídá půl milionu dětí. U nás to sice nikdy nebude masová záležitost, ale tak to ani není zamýšleno. Chtěli jsme dát lidem jakýsi doplněk ke školkám, jeslím, chůvám, firemním školkám a miniškolkám, které taky plánujeme.
MATKOU-CHŮVOU NA VLASTNÍ KŮŽIRedaktorka MF DNES si vyzkoušela roli dětské chůvy |
Jenže načerno se dnes hlídá jedno dítě za deset tisíc. Proč by někdo snižoval cenu na váš limit pět tisíc, když to znamená, že bude muset vzít dětí víc, aby si vydělal stejnou sumu?
Jenže těch deset tisíc na chůvu má málokdo a my jsme také chtěli dát možnost rodinného hlídání i těmto lidem.
Když jsem si dělala průzkum mezi matkami, tak z deseti jen dvě řekly, že by o takovém hlídání uvažovaly...
S tím počítáme. A v Praze a ve velkých městech to možná ani nikoho nebude zajímat. Ale dejme tu šanci lidem na venkově, kde žije třetina obyvatel země a kde často obce nezřizují školky, protože se jim to nevyplatí. Matky se tam dobře znají mezi sebou, vědí, komu mohou svěřit dítě. A ty hlídající uvítají možnost si takto legálně přivydělat podle mého velmi slušné peníze.
Přesto: není to nebezpečné?
Sázím na zdravý rozum rodičů. Když dám dítě do školky, taky si o ní hodně zjistím předem. Když se ukáže, že tam přesto zalepují dětem náplastí ústa, tak to přece není signál, že hned šmahem odsoudíme všechny školky jako špatné a nebezpečné.
