Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nebudeme černým pasažérem, ujistili Češi šéfa NATO

  10:51aktualizováno  21:01
I přes radikální rozpočtové škrty chce Česká republika dodržet všechny závazky, které má k NATO, a to i v zahraniční misi v Afghánistánu. Generálního tajemníka Aliance Anderse Fogh Rasmussena o tom ujistil český premiér Petr Nečas.

Anders Fogh Rasmussen | foto: AP

"Česko nechce být ´černým pasažérem´ mezi státy, které jsou do alianční obrany zapojeny," řekl po setkání s Rasmussenem premiér Petr Nečas.

Cílem české vlády je podle něj snižování deficitu státního rozpočtu, a přestože Česká republika nedává na obranu tolik, kolik by si NATO přálo, chce i nadále plnit všechny své spojenecké závazky. Vláda podle Nečase neudělá žádné "neuvážené kroky", které by plynuly z případného tlaku na rychlé stažení z alianční mise ISAF v Afghánistánu.

V Afghánistánu v současnosti působí přibližně 720 českých vojáků, příští rok už bych jich mělo být o sto méně. Ke konci roku se ze země stáhne vrtulníková jednotka, v polovině příštího roku se domů do Česka vrátí kontingent speciálních sil.

Rasmussen k tomu uvedl, že Česko může ušetřit finance, pokud se připojí do takzvaného projektu sdílení vojenských schopností států Aliance. Češi by podle Rasmussena například Alianci mohli výrazně pomoci v oblasti logistiky. Sdílení neznamená pouze společný nákup vyspělé a drahé vojenské techniky, ale i spolupráci například při výcviku vojáků, vzdělání nebo pořizování vojenského vybavení.

"Je to cesta, kterou Česká republika vnímá i v rámci svého reformního úsilí, jak uspořit prostředky. V kontextu škrtů v obranném rozpočtu je dnes tato iniciativa o to aktuálnější," řekl po jednání s šéfem Aliance ministr obrany Alexandr Vondra.

NATO ohlídá nákupy pro armádu

Nedávno ministerstvo obrany zahájilo pilotní program na pořízení munice přes agenturu NAMSA. Podle Vondry musí resort hledat cesty, jak efektivněji pořizovat, a nákupy přes alianční agenturu podle jeho slov slibují úsporu minimálně 15 procent.

Podle Rasmussena Severoatlantická aliance v rámci spolupráce a sdílení obranných schopností členských států dohlédne na to, že nákupy techniky budou transparentní a bude vypsána opravdová veřejná soutěž.

"Klíčovým bodem efektivního využívání zdrojů v oblasti obrany je zajistit, aby akviziční procesy byly zcela transparentní. Vznikne opravdová veřejná soutěž," řekl Rasmussen. Tímto způsobem NATO zajistí, aby výsledné ceny nákupů byly dostatečně nízké a do procesu pořizování potřebných vojenských schopností nepronikla korupce. "Samozřejmě efektivní a průhledný proces nákupů je nejdůležitější částí procesu sdílení schopností," dodal Rasmussen.

Ten přicestoval do Prahy ve středu. Kromě setkání s premiérem Petrem Nečasem se sešel s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a ministrem obrany Alexandrem Vondrou. Ve čtvrtek se měl politický šéf Aliance potkat i s prezidentem Václavem Klausem. Schůzka byl ale zrušena, protože Rasmussen musí zpět do Bruselu.

Obrana má dostat 43 miliard

Důvodem Rasmussenovy návštěvy České republiky je transformace NATO a role organizace v globální bezpečnosti. S českými politiky hovořil také o vojenské operaci v Afghánistánu, protiraketové obraně nebo vztazích s Ruskem. Důležitým okruhem rozhovorů má být summit NATO v roce 2012 v americkém Chicagu či perspektivy dalšího vývoje v Libyi.

Pozornost je věnována také zapojení v aliančních operacích a klesajícím výdajům na obranu. České ministerstvo obrany má v roce 2012 hospodařit s výdaji ve výši 43,6 miliardy korun, vyplývá z návrhu státního rozpočtu na příští rok. Letos má obrana k dispozici zhruba o 300 milionů více. Ministerstvo už v létě zdůrazňovalo, že vojákům nechce krátit platy, jinak ale hodlá šetřit ve všech dalších oblastech.

Rasmussen v červenci napsal ministrům obrany členských zemí Aliance osobní dopis, v němž je varoval, aby případnými škrty v rozpočtech svých resortů neohrozili fungování celé Aliance. Dopis ministrům obrany také upozornil na nutnost dodržovat závěry lisabonského summitu NATO a nabádal k reformě velitelských struktur armád členských zemí.

Podle Rasmussena může nastat situace, že Češi nebudou mít dost peněz na udržení vojáků v Afghánistánu nebo pro případné další mise v rizikových oblastech světa. Česko dává na obranu jen zhruba 1,3 procenta hrubého domácího produktu. Česká republika se přitom při vstupu do NATO zavázala, že výdaje na obranu neklesnou pod hranici dvou procent HDP. Z osmadvacítky členských států Aliance se ale dvouprocentní hranici daří dlouhodobě udržovat jen několika zemím.

"Je to samozřejmě situace, kterou generální tajemník chápe, protože rozumí tomu, že i úsilí ČR o stabilizaci veřejných financí je faktor stabilizující poměry v Evropě," řekl ministr obrany Alexandr Vondra. Klesající výdaje na obranu by se podle něj měly zastavit na hranici, kdy Česko nebude jen pasivním příjemcem bezpečnostních záruk Aliance. "To si česká vláda uvědomuje a takovou roli odmítá hrát. My si své závazky uvědomujeme, plníme je a budeme plnit," prohlásil Vondra.

Autor: natoaktual.cz


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

Minometná jednotka cvičí s těžkotonážními vozidly pro misi v Pobaltí

Armádní Tatra T-815 8x8 PRAM pro převoz 120mm minometu 71. mechanizovaného...

Přeškolením na nová těžká nákladní vozidla Tatra začala příprava minometné jednotky ze 71. mechanizovaného praporu z...

Generálové NATO a Ruska se v lednu poprvé od anexe Krymu zřejmě sejdou

NATO, Severoatlantická aliance

Rozhovory na nejvyšší vojenské úrovni mezi NATO s Ruskem se mohou uskutečnit ještě v lednu v ázerbájdžánském Baku. Šlo...

Island opět ožívá kvůli ruským ponorkám. Pátrají po nich „vzteklé lišky"

Základna v islandském Keflavíku

V dobách studené války se Sovětským svazem tady sloužilo až 15 tisíc amerických vojáků. Teď základna v Keflavíku na...

Najdete na iDNES.cz