Je to ale opravdu tak? Je člověk opravdu tolik závislý na mase, jak si u nás často myslíme? Hrozí člověku zdravotní problémy, pokud nebude jíst maso? Řada zahraničních lékařských organizací ujišťuje, že dobře plánovaná vegetariánská strava je zdraví prospěšná v jakékoliv údobí lidského života, včetně těhotenství a dětství.
Takové prohlášení vydala např. Světová zdravotnická organizace (WHO), Americká dietní asociace (ADA), americká nevládní organizace Lékařský výbor pro zodpovědnou medicínu (Physicians Committee for Responsible Medicine - PCRM) a v neposlední řadě i americký vládní Úřad pro potraviny a léčiva (Food and Drug Administration - FDA) při Ministerstvu zemědělství (U.S. Department of Agriculture - USDA) a Ministerstvu zdravotnictví vlády USA (U.S. Department of Health and Human Services).
Podívejme se blíže na materiály FDA - http://www.fda.gov/ a http://www.fda.gov/ . Tento úřad pravidelně aktualizuje dokument "Stravovací doporučení pro Američany" (Nutrition and your health: Dietary Guidelines for Americans), který je shrnut do tzv. "Potravinové pyramidy" (USDA's Food Guide Pyramid). Poslední 5. vydání pochází z května 2000. Tento dokument je americkými lékaři a především tzv. "registrovanými dietology" považován za závazný co se týká stravovacích doporučení a řídí se jím i americké nemocnice a lékařské fakulty.
V "Doporučeních" se např. uvádí: "Sestavujte svá jídla především z celozrnných obilnin, ovoce a zeleniny. Tím si vytvoříte předpoklady pro správný příjem živin a dobré zdraví a snížíte riziko vzniku některých chronických nemocí. (...) Ovoce a zelenina jsou klíčovou součástí vaší denní stravy. Obsahují základní vitamíny, minerály, vlákninu a další látky potřebné pro vaše zdraví.
Mnoho lidí, včetně dětí, jí méně ovoce a zeleniny, než je doporučováno. (..) Různé potraviny obsahují rozdílné živiny a další zdraví prospěšné látky. Žádné jednotlivé jídlo vám nemůže dodat všechny živiny, které potřebujete. Např. z pomeranče získáte vitamín C a kyselinu listovou ale ne vitamín B12, naopak sýr vám dodá vápník a vitamín B12, ale nikoliv vitamín C. (...) Maso, ryby a drůbež jsou zdrojem železa, zinku, a vitamínů skupiny B. Pokud se rozhodnete vyřadit ze své stravy většinu nebo všechny živočišné produkty, ujistěte se, že jíte dostatek jiných zdrojů
železa, vitamínu B12, vápníku a zinku." Dokument obsahuje také přehled živočišných i rostlinných zdrojů jednotlivých živin.
V komentáři k tomto dokumentu (vydaném v časopise FDA customer) se mimo jiné uvádí: "Mnoho Američanů jí vegetariánskou stravu, ať již z důvodů kulturních, náboženských nebo zdravotních. Většina vegetariánů jí mléčné výrobky a vajíčka a jako skupina se tito lakto-ovo vegetariáni těší výbornému zdraví.
Vegetariánská strava je ve shodě s těmito "Stravovacími doporučeními" a dokáže vyhovět i normám pro příjem živin (Recommended Dietary Allowances). I z vegetariánské stravy můžete získat dostatek bílkovin když jíte adekvátní množství a pestrost stravy."
Že jsou tyto materiály opravdu v USA používané v praxi, se můžeme přesvědčit například na stránkách "Výzkumného ústavu pro dětskou výživu" (USDA/ARS Children's Nutrition Research Center) - http://www.bcm.tmc.edu/cnrc/index.htm. Můžeme se zde dočíst: "Držte se zásad uvedených v "Potravinové pyramidě". Ty vám pomohou sestavit nutričně bohatou stravu. Ve zkratce to znamená jíst denně minimálně 6 porcí obilných jídel, 4 porce mléčných výrobků nebo jiných potravin bohatých na vápník, 2 porce ovoce, 3 porce zeleniny a 2 a více porcí jídel bohatých na bílkoviny. Zdravé alternativy masa, bohaté na bílkoviny, jsou např. vajíčka, mléčné výrobky, sojové výrobky, luštěniny, arašídové máslo a ořechy (...) Dobře plánovaná vegetariánská strava obsahuje obvykle mnohem více vlákniny a ochranných fytonutrientů a méně nasycených tuků než obvyklá americká strava. Díky tomu se mezi vegetariány méně vyskytují kardivaskulární nemoci, cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak a obezita, než u jejich vrstevníků, kteří jedí maso".
Vědecké důkazy opravdu ukazují na spojitost mezi vysokou konzumací masa a vzrůstem výskytu rakoviny, nemocí srdce a cév, vysokého krevního tlaku, obezity, mozkových příhod apod. V USA dokonce proběhla reklamní a osvětová kampaň "5 a Day for Better Health" (5x denně pro lepší zdraví), kterou financoval mimo jiné i americký Národní institut pro rakovinu (National Cancer Institute). Cílem bylo přesvědčit Američany, aby jedli mnohem více čerstvého ovoce, zeleniny a obilnin a naopak omezili konzumaci masa a denaturovaných potravin.
Jednalo se o rozsáhlou kampaň v obchodech, v televizi, ve školách, ba dokonce i v církvích. A důvod? Ten objasňuje materiál FDA o této kampani: "Studie Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva zemědělství a Národní akademie věd (National Academy of Sciences) ukazují, že látky obsažené v ovoci a zelenině, společně se stravou obsahující malý podíl tuku a cholesterolu a naopak velký podíl celozrnného pečiva a dalších výrobků z celozrnných obilnin, mohou snížit riziko vzniku nemocí srdce a rakoviny".
Počty těchto onemocnění jsou v USA alarmující a léčba stojí ročně - bez nadsázky - desítky miliard dolarů. Zde jsou některé údaje týkající se zmíněných chorob v USA (údaje americké nevládní organizace Lékařský výbor pro zodpovědnou medicínu - PCRM - http://www.pcrm.org <http://www.pcrm.org.
* Vysoký tlak - odhaduje se, že asi 63 miliónů Američanů má vysoký krevní tlak. Výdaje na zdravotní péči, které s tím souvisí, představují ročně více než 12 miliard dolarů. Výskyt vysokého tlaku u vegetariánů je zhruba o jednu třetinu až o jednu polovinu menší, než u lidí konzumujících
maso.
* Srdeční choroby - odhaduje se, že každoročně postihne infarkt zhruba 1 milión Američanů, přičemž asi 45% z nich je mladších 65-ti let. Srdeční choroby ročně stojí zdravotnictví okolo 40 miliard dolarů. Lakto-ovo-vegetariáni mají nižší riziko úmrtí na srdeční choroby zhruba o třetinu až o polovinu v porovnání se zbytkem populace.
* Rakovina - každoročně je u 1,2 milionu Američanů diagnostikována rakovina a každoročně 526 000 Američanů umírá kvůli této nemoci - je to pětina ze všech úmrtí v USA. Léčení této nemoci stojí ročně 35 miliard dolarů. Rovněž výskyt rakoviny u vegetariánů je téměř o polovinu nižší, než u zbytku populace.
* Cukrovka - odhaduje se, že cca 10 až 14 milionů Američanů trpí cukrovkou. V roce 1986 dosahovaly bezprostřední náklady na zdravotní péči spojenou s cukrovkou 6,8 miliardy dolarů, a další 4,8 miliardy dolarů byly vydány na léčbu cévních chorob a dalších zdravotních problémů souvisejících s ní souvisejících. Výzkumy ukázaly, že počet zjištěných případů cukrovky je zhruba o 90% větší u mužů masožravců a o 40% vyšší u žen konzumujících maso, než u vegetariánů. Když tyto výsledky zkorigujeme o rozdíly ve hmotnosti těla, tak se tato čísla zmenší, ale i tak je výskyt cukrovky mezi konzumenty masa větší, než mezi vegetariány. Strava založená na rostlinné stravě často zlepšuje nebo zcela odstraňuje cukrovku (která předtím vyžadovala léčbu) a redukuje i neuropatii (onemocnění periferních nervů) a nemoci oční sítnice.
* Onemocnění žlučníku - každoročně více než 500 000 Američanů podstoupí operaci žlučníku, což vyžaduje náklady cca 3 miliardy dolarů. U vegetariánů je výskyt problémů se žlučníkem (a následných operací) zhruba o 3/4 menší než u "všežravců".
* Obezita - nadváha je hlavní příčinou mnoha závažných nemocí, přičemž
u vegetariánů se vyskytuje mnohem méně než u ostatních lidí. Vegetariáni
jsou v průměru štíhlejší než lidé, konzumující maso a přechod na tento
způsob stravy vede ke snížení tělesné hmotnosti.
Zdají se vám ta čísla nepravděpodobná? Je možno nahlédnout i do statistik
Světové zdravotnické organizace WHO - http://www.who.org a http://www.who.org. Mimo jiné zde také objevíme, že naše republika figuruje
na čelných místech ve výskytu rakoviny, nemocí srdce a cév apod. V ukazateli
"počet onemocnění na 100 000 obyvatel" porážíme řadu vyspělých západních
zemí. Jistě se ale shodneme na tom, že takovéto prvenství je velmi smutné a
sotva se s ním lze chlubit.
V literatuře jsou také uváděny výzkumy, prováděné v nejchudších zemích
světa. Ty ukázaly, že tamní obyvatelé trpí podvýživou z toho důvodu, že mají
málo stravy a tudíž nejedí dostatek kalorií a tato strava je často velmi
monotónní. Podvýživu tedy u nich nezpůsobuje to, že jedí pouze rostlinnou
stravu. Na vině je chudoba a nedostatek.
Z těchto skutečností lze tedy vyvodit závěr, že názory o nevhodnosti či nebezpečnosti vegetariánské stravy a přehnané obavy z ní nejsou na místě. Samozřejmě, že mezi vegetariány - stejně jako v jakékoliv jiné lidské činnosti - existují extrémisté.
A to jak v otázkách složení stravy, tak postojích a názorech. Co se týče složení stravy - tak budeme-li jíst pouze ovesné vločky nebo pouze rýži, dozajista si tím ublížíte. Ale stejně by to dopadlo, kdyby jsme jedli pouze a jen maso. Co se týká postojů a názorů - k vegetariánství se dnes hlásí řada filozofických, náboženských a někdy i politických směrů. Ovšem samotná myšlenka bezmasé stravy se nadčasově táhne napříč staletími a většinou šla ruku v ruce s etickými a humanistickými postoji.
Každý extrém dozajista škodí. Nezavrhujme ale kvůli extrémistům samu podstatu. Mnozí zahraniční vědci nás ujišťují a každodenní zkušenost to potvrzuje, že dobře praktikovaná vegetariánská strava je zdraví prospěšná a snižuje riziko vzniku řady nemocí. To by přeci mohlo být zajímavé i pro naše zdravotnictví. Prevence je podle odborníků vždy levnější než následná léčba.
Josef Machytka, Praha 4
mailto:josmac@e-mail.cz
