Podle odborníků nemá smysl zoufat dopředu. "Jak to v astronomii bývá, nikdy není vyloučené překvapení například v podobě jasné komety. A navíc další roky přinesou takové úkazy, jako jsou přechody planet Venuše a Merkur před Sluncem," slibuje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
Pozorovatelé oblohy ale letos nemusí zoufat, každý měsíc se pro ně najde zajímavost, kterou se dá s dalekohledem i pouhým okem kochat.
LEDEN
Lednová noční obloha bude patřit Marsu. "Pro jeho pozorování nastávají po zhruba dvou letech opět nejlepší podmínky. 29. ledna totiž nastává opozice Marsu se Sluncem, tedy Mars se bude nacházet na opačné straně oblohy než je Slunce a bude pozorovatelný po celou noc," informoval astronom.
15. ledna nastane prstencové zatmění Slunce. U nás ale bude viditelný pouze úplný závěr zatmění při východu Slunce, a navíc velmi částečně a pouze z Moravy a Slezska (více o zatmění na webu České astronomické společnosti)
Ve středu 27. ledna se Mars nejvíce přiblíží Zemi - na vzdálenost 99 330 000 kilometrů. Podle odborníka ale planeta zůstane stále poměrně daleko. "Při příznivých opozicích je totiž jeho vzdálenost od Země mnohem nižší - kolem 56 milionů kilometrů. Planeta se tedy bude zdát menší, bude ale hodně vysoko nad obzorem, což podmínky pozorování vylepší," dodal Suchan.
ÚNOR
Oblohu bude stále zdobit po celou noc dobře pozorovatelný Mars. 7. února vytvoří Mars pěkné seskupení s otevřenou hvězdokupou Praesepe (Jesličky) M 44 v Raku - projde od ní 3 stupně severně.
BŘEZEN
V březnu nastávají nejlepší letošní pozorovací podmínky pro planetu Saturn. 22. března bude planeta v opozici se Sluncem a lidé ji mohou pozorovat po celou noc. "Den před opozicí ve 23 hodin se nejvíce přiblíží Zemi na vzdálenost 8,5 astronomické jednotky, přičemž 1 astronomická jednotka je přibližně 150 milionů kilometrů," vzkázal Suchan.
Na březnovou večerní oblohu se jako Večernice dostává nejjasnější planeta Sluneční soustavy Venuše. Bude pozorovatelná po západu Slunce nad západním obzorem. A i v březnu bude krásně vidět Mars.
DUBEN
Duben bude patřit planetám. Pouhým okem se lidé mohou v noci kochat Merkurem, Venuší, Marsem, Saturnem, na ranní obloze se objeví Jupiter.
KVĚTEN
Dominantu květnové večerní oblohy Venuši si lidé často pletou s létajícím talířem. 20. května totiž bude na konci soumraku 17 stupňů nad obzorem a stane se velmi jasným a nápadným objektem na obloze, což lidi mate.
"Lidé nám volají a hlásí UFO, zvláště pak ti, kteří se dívají už jen na obrazovky počítačů, ale ne na oblohu," poznamenal astronom.
ČERVEN
Druhou polovinu noci ovládne oblohu největší planeta Sluneční soustavy Jupiter.
ČERVENEC
Na večerní obloze budou vidět Venuše, Mars a Saturn, ve druhé polovině noci Jupiter. V úterý 6. července ve 12:00 hodin bude Země nejdále od Slunce - 152,1 milionu kilometru.
SRPEN
"Velice dobré pozorovací podmínky bude mít letos pravidelný srpnový meteorický roj Perseidy. Jejich maximum nastává po půlnoci 13. srpna a pouze tři dny starý Měsíc pozorování meteorů nebude rušit," radí Suchan. V době, kdy dosáhne meteorický roj maxima, bude vidět asi 60 až 100 meteorů za hodinu.
ZÁŘÍ
V září obloze vévodí opět Jupiter. 21. září nastává jeho opozice se Sluncem a planeta je tedy pozorovatelná po celou noc. Den před opozicí, 20. září ve 22:00 hodin se Jupiter nejvíce přiblíží Zemi, a to na necelé 4 astronomické jednotky.
ŘÍJEN
V říjnu se k Jupiteru přidá i Saturn, který bude pozorovatelný na ranní obloze.
"Ve druhé polovině měsíce by mohla být na hranici viditelnosti pouhým okem pozorovatelná kometa 103P/Hartley 2, nejjasnější kometa tohoto roku, která se bude nacházet v souhvězdí Persea," přidal další tip astronom s tím, že jasnost komety nemohou odborníci doposud přesněji odhadnout.
LISTOPAD
18. listopadu nastane maximum meteorického roje Leonidy. "Jejich pozorování ale bude rušit Měsíc před úplňkem. Kdo chce mít opravdový zážitek z tohoto meteorického roje, musí si počkat do roku 2098, na kdy je předpovězen takzvaný meteorický déšť."
PROSINEC
Na večerní obloze bude vévodit jasný Jupiter a na ranní obloze nejjasnější planeta - Venuše, tentokrát jako Jitřenka. V poledne 14. prosince nastane maximum pravidelného známého meteorického roje Geminidy.
