Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nebe i peklo za stejný objev,

aktualizováno 
- Čtyři roky nejlepší badatelé světa chodili kolem objevu století jako kolem horké kaše. Až 22. prosince 1938 už dva lidé vědí - němečtí chemici Otto Hahn a Fritz Strassmann. Předevčírem dokončili poslední pokus, včera sepsali sdělení, dnes ho odesílají k publikaci. Začíná docela nenápadným názvem, ale obsahuje opatrný sice, ale jednoznačný a pro teoretiky naprosto nepřijatelný závěr:

Jádro uranu se působením neutronů "trhá" na dvě lehčí jádra. Práce vyjde za dva týdny. A činí se jako džin puštěný z láhve.
Během internace v Anglii se na jaře 1945 Hahn dozvěděl o udělení Nobelovy ceny za rok 1944. Když tři měsíce nato dorazí zprávy o jaderných masakrech v Hirošimě a Nagasaki, chtěl spáchat sebevraždu... Marně ho hlídající oficír těšil: "Neberte si to tak, pořád je lepší, když zhebne pár tisíc Japončíků než jediný náš chlapec!" Do Stocholmu Hahn přijíždí jako jiný člověk, spíš s názorem Bertolda Brechta: "Stalo se hanebné cokoli objevovat."
Až do své smrti v roce 1968 (v devětaosmdesáti) pak už jen marně bojuje za jaderné odzbrojení.

V prosinci 1988 je na dno Atlantiku položen první světlovodný kabel. Je dlouhý 6700 kilometrů, obsahuje tři páry vláken, dokáže současně přenést 40 000 telefonátů nebo 280 megabitů informací za vteřinu. Světlo se ujalo vedení nad elektřinou.

20. prosince 1838 umírá na svém zámku v Březině u Rokycan hrabě Kašpar Maria Šternberk (narozen 1761). Vystudoval v Římě teologii, ale místo otráveného duchovního se stal nadšeným přírodovědcem. Čechem se moc necítil, ale s českým živlem v české vlasti sympatizoval. Jeho historickou zásluhou se stalo založení Národního muzea (1818), jemuž věnoval svoje rozsáhlé sbírky a jež až do smrti řídil.

22. prosince 1903 se v pennsylvánském Bloomsburgu narodil Haldan K. Hartline (zemřel 1983). Věnoval jednomu ze dvou (s fotosyntézou) fotochemických "zázraků života" - vidění. Dokonce kvůli tomu odjel studovat fyziku do Němec. Pomocí důmyslných mikropřístrojů vysvětlil vznik fotochemických impulsů v sítnici a jejich závislost na množství a druhu světla. Dostal za to Nobelovu cenu.

22. prosince 1933 vychází v týdeníku Science článek amerického zoologa Theophila S. Paintera, v němž pomocí své nové metody barvení poprvé prezentuje skladbu chromozomů (konkrétně u banánové mušky).

23. prosince 1823 zveřejňuje podivínský britský lékař a lékárník (čili chemik) William Prout další ze svých originálních myšlenek: žaludeční šťáva obsahuje kyselinu chlorovodíkovou! To tehdejší fyziologii o krůček přivedlo k exaktním základům.

Objevitel štěpení uranu Oto Hahn.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

Připravte si plynové masky, velí Filipíny. Sopka Mayon je opět vzhůru

Filipínská sopka Mayon se znovu probudila. (22. ledna 2018)

Filipínské úřady v pondělí po mohutné erupci vulkánu Mayon na jihu hlavního filipínského ostrova Luzon vyhlásily...

Turci a Kurdové se přetahují o Afrín, USA vyzvaly ke zdrženlivosti

Operace Olivová ratolest je namířena proti ozbrojencům z turecké Strany...

Turecké pozemní síly se v neděli probojovaly do severosyrské oblasti Afrín. Oznámil to podle tureckého rozhlasu premiér...

Italské Hnutí pěti hvězd otočilo, z programu škrtlo referendum o euru

Zakladatel Hnutí pěti hvězd Beppe Grillo a jeho nový šéf Luigi Di Maio v Římě...

Hnutí pěti hvězd v Itálii upustilo od klíčového bodu své dřívější agendy - referenda o euru. Nově je také ochotno jít...

Najdete na iDNES.cz