Belgie, Nizozemsko a Lucembursko spouští unikátní projekt, který má zajistit ochranu vzdušného prostoru všech tří zemí najednou. Zatímco Lucembursko vlastní stíhačky nemá, Belgičané a Nizozemci doposud chránili své nebe každý zvlášť.
Od počátku roku podle společné dohody ale za ochranu celého regionu zodpovídá vždy jedna země. Pokaždé na čtyři měsíce, pak pohotovost převezme druhá.
Česko-slovenské nebeO podobném projektu se už dlouhé roky diskutuje taky v Česku a na Slovensku. První plány, že by Češi a Slováci chránili nebe nad oběma zeměmi společně, se datují už do období let 2000 až 2002. Velmi odvážně vize dokonce počítaly s ochranou nebe nad celou Visegrádskou čtyřkou - tedy i Polskem a Maďarskem. Společné nebe nad Českem a Slovenskem už sice prakticky existuje roky díky členství obou zemí v NATO, novou úroveň mu však dá až smlouva o ochraně vzdušného prostoru, kterou koncem roku schválila slovenská vláda. Dosavadní mezivládní smlouva z roku 2011 totiž upravuje jen zajištění ochrany vojenského letového provozu při plnění úkolů v rámci aliančního pohotovostního systému NATINAMDS. Ten představuje spojení národních systémů protivzdušné a protiraketové obrany členských států NATO v evropském prostoru jak v mírové době, tak za krizové, případně válečné situace, do jediného sjednoceného systému pod jednotným aliančním velením. Řeší například provádění přeshraničních letů českých a slovenských stíhaček během doprovázení letadel-narušitelů či nekomunikujících strojů, které tak mohou být pod nepřetržitou kontrolou i během překračování hranic. Nová smlouva ale řeší také spolupráci při ochraně vzdušného prostoru mimo alianční systém, tedy konkrétně také před vzdušnými hrozbami nevojenské povahy. Smlouva, kterou musí i v České republice ratifikovat parlament a podepsat prezident, by měla mluvit o spolupráci i proti nevojenským cílům, například letadlu, které je předmětem únosu teroristů. V praxi by to znamenalo, že piloti by na území druhého státu mohli v nejkrajnějším případě „sestřelit“ letadlo, které by mohlo být použito k teroristické akci. O případném zásahu ve společném vzdušném prostoru se bude rozhodovat podle vnitrostátního práva státu, na jehož území k zásahu dojde. |
Aktuálně celý Benelux hlídají belgické stíhačky. Do patnácti minut musejí v případě potřeby kdykoliv odstartovat například k letounu, který nekomunikuje s řízením letového provozu, odkloní od letové trasy nebo narušiteli vzdušného prostoru.
„Tato dohoda proti vzdušným hrozbám je jistě průkopnická,“ konstatoval belgický ministr obrany Steven Vandeput s tím, že systém „společného nebe“ prakticky umožňuje zasáhnout pohotovostním stíhačkám nad územím druhého státu.
Dohoda států Beneluxu je naprostou novinkou v evropské obranné politice. Země se totiž dohodly i na pravidlech zásahu proti takzvanému „renegátovi“ - tedy unesenému civilnímu letounu, které by mohlo představovat teroristickou hrozbu.
Kdyby například teroristé unesli civilní stroj a chtěli s ním zaútočit na některé město podobně jako 11. září 2001 v USA, mohou podle dohody v krajním případě letoun sestřelit nizozemské stíhačky nad belgickým územím a obráceně.
Rozhodnutí ale bude vždy na národní autoritě příslušného státu, nad kterým se unesený stroj zrovna nachází.
V Belgii má v tomto hlavní slovo premiér, v Nizozemsku ministr vnitra a spravedlnosti. Lucembursko předem vyloučilo použití smrtící síly nad svým územím.
Ačkoliv se na unikátním projektu všechny tři země dohodly loni v březnu, technické detaily se dolaďovaly ještě v prosinci.
Rotační ochrana vzdušného prostoru má přinést úspory a zároveň belgickému i nizozemskému letectvu umožnit efektivnější využití svých letounů a pilotů například v aliančních operacích. Nizozemci tak například nyní hlídají s letouny F-16 vzdušný prostor pobaltských republik - Litvy, Lotyšska a Estonska.
Letectva brzy přezbrojí
V současnosti mají Nizozemci i Belgičané k ochraně nebe vyčleněny v neustálé pohotovosti po dvou stíhačkách F-16. Nizozemské letectvo má 61 letounů F-16, belgické 54.
Nizozemské vzdušné síly plánují v roce 2019 přezbrojení na nové letouny páté generace F-35. Podobně i Belgie chce brzy rozhodnout pořízení nových letounů.
Belgická média dosud favorizovala francouzské stroje Rafale. Spekuluje se ovšem, že díky posílené spolupráci s Nizozemskem by bylo výhodné, aby měly obě země při společné ochraně vzdušného prostoru stejný typ letounů.
To by mohlo vést k tomu, že se Brusel nakonec přikloní k americkým stíhačkám.
