Vyspělost ruky, jakou mají lidé a někteří lidoopové, považují vědci za předpoklad rozvoje moderního člověka. Jen díky tomu se daly vyrábět jednoduché nástroje.
Vědcům z kalifornské univerzity k novým poznatkům o neandertálcích pomohly počítačové simulace. Použili k nim otisky zkamenělých kůstek z ukazováčků a palců, které byly nalezeny ve francouzském La Ferrassie.
Výzkum ukazuje, že se zřetelem na obratnost prstů se neandretálci jen málo lišili od nynějších lidí, konstatuje studie. Mohli tak vyrábět nejen kamenné nástroje, ale také s nimi šikovně zacházet.
Proč nakonec vyhynuli neandertálci a prehistorické pole přenechali předchůdcům moderního člověka, dodnes není spolehlivě objasněno. Dosavadní teorie sahají od válečných konfliktů až po špatnou schopnost přizpůsobit se klimatu či infekcím.
Homo sapiens neandertalensis zaujímá místo ve vývojové skupině mezi homo erectus (člověk vzpřímený) a homo sapiens sapiens (člověk vyspělý). První neandertálci žili přibližně před 150 až 120 tisící let, klasičtí před 100 až 35 tisící let.
Před asi 30 tisíci let nečekaně rychle vymizeli. V Evropě a části Asie, kde se tento druh vyskytoval, byly nalezeny ostatky asi 300 jedinců.
Jejich jméno pochází od údolí říčky Neander nedaleko západoněmeckého Düsseldorfu, kde roku 1856 dělníci narazili na kosterní pozůstatky legendárního předvěkého člověka.
