Paradoxně i izraelský premiér Ariel Šaron, který po sérii vražedných palestinských útoků drtil palestinská území železnou pěstí, se mu pokoušel zabránit. Izrael se tím totiž rázem dostává do diplomaticky a politicky krajně nepříznivé situace.
Nedávná mohutná vojenská ofenziva izraelské armády na Západním břehu rázem nevypadá jen jako akce proti palestinskému terorismu, ale může být ve světě posuzována jako snaha o částečnou okupaci palestinských území, a tudíž zvrácení procesu vedoucího ke vzniku palestinského státu.
Palestinci nemají právo na víc než na samosprávu, rozhodli jsme se, že vzniku jejich sátu zabráníme, zní poselství Šaronovy strany Palestincům i celému světu. Prý se tak děje proto, že by palestinský stát mohl ohrožovat existenci Státu Izrael.
To je však právě argumentace, která je pro svět nepřijatelná. Jakékoli mírové řešení krize na Blízkém východě je všemi spojováno jedině se vznikem palestinského státu a s jeho existencí vedle Izraele. Verdikt ústředního výboru Likudu však popírá všechny dosavadní klíčové mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci.
Sám Šaron právo Palestinců na jejich stát opakovaně uznal. Ač na nejvyšším stupni veřejné popularity od nástupu do funkce, rozhodnutím své strany se nyní dostává do velmi prekérní situace. Kromě nepříznivých reakcí světa mu totiž hrozí rozkol v jeho vlastní vládě. Levicoví ministři hrozí, že odstoupí. USA, které se pokoušejí zprostředkovat mír, pak stojí před další vážnou překážkou.
