Už to samo o sobě dělá z Kodindži legendu, o níž se vypráví široko daleko. Tím to však nekončí, záhada to je i pro vědce – nikdo si totiž není jist, proč se to děje.
V obdobných případech po světě za zvýšenou koncentrací dvojčat stojí něco špatného – například blízkost chemické továrny. Jenže to tady neplatí. "Je to neuvěřitelný fenomén, neboť lidé tu nejsou vystaveni vlivu škodlivých léčiv či chemikálií. Je to vesnice v panenské přírodě," říká místní lékař M. K. Sribdžu.
Jedna teorie by tu však byla – vesničané jsou přesvědčeni, že za to nějak může místní voda. "Na základě vědeckých faktů jsme přesvědčeni, že za to může něco v místním životním prostředí. Například nějaké látky ve vodě," dodává Sribdžu.
Nejstaršímu páru, Pathummakutty a Kunhipathutty, je šedesát pět, nejmladšímu šest týdnů. Historky o životě dvojčat rozhodně patří k místnímu folkloru. Cizí návštěvníci vesnice, ale i učitelé v místní škole neustále zápasí s tím, že si děti pletou – někteří rodiče zde totiž nepojmenovávají dvojčata rozdílně. A sourozence tedy nepojí jen věk, podoba, oblečení, ale i stejné jméno. A chaos je tedy zaručen.
Když se však zeptáte rodičů na rozdíly mezi oběma sourozenci, často vám zcela vážně odpoví něco ve stylu: Rozdíl je opravdu velký, můj syn Anu má rád jiné filmové hvězdy než jeho dvojče Abhi. A také hraje kriket, zatímco bratr dává přednost fotbalu.
"Někdy se tady cítím divně," stěžuje si dvanáctiletý Ajmer. Není totiž z dvojčat. "Narodit se jako dvojče, to je tady opravdu trendy," dodává.