Už nyní se ale ukazuje, že se blížíme k další frašce. Lidí, kteří se do voleb cpou, je už přes deset. Myslím, že ani jeden není pro tuto funkci dost dobrý a že někteří z nich to dělají spíše z recese.
Václav PačesProf. RNDr. Václav Pačes, DrSc. je český biochemik a v letech 2005 - 2009 předseda Akademie věd České republiky. Od roku 2010 je předsedou Učené společnosti České republiky. (zdroj: Wikipedia) |
A jaká osobnost by tedy dost dobrá byla? Prezident republiky by měl být především silná "Osobnost". Měl by být morálně nezpochybnitelný. Mně už dnes v běžném životě nevadí, jestli někdo byl před rokem 1990 v KSČ. Ale u prezidenta by mi to vadilo. Nepevný charakter a sklon ke kariérizmu by se mohl v nějakých mimořádných chvílích nevyplatit.
Prezident by měl být také vnitřně svázán s Českem. Ten, kdo vyrůstal v zahraničí, nemůže plně pochopit všechny naše historické souvislosti. Měl by se hladce a srozumitelně vyjadřovat nejen česky, ale alespoň ještě anglicky. A neměl by být hulvát. Měl by být zdráv a ve středním věku, s bohatými životními zkušenostmi včetně zahraničních. Mladíci, kteří rovnou ze školy šli do politiky a tam zatím nic nepředvedli, nejsou vhodní.
Když už budeme volit přímo, tak bychom neměli volit někoho příliš těsně svázaného se současnými politickými stranami. I prezident Klaus poznal, jak je důležité být v této funkci mimo politické strany. Na druhé straně by se ale měl umět v politice pohybovat.
Tak teď vidím, že splnit všechna tato očekávání je vlastně nemožné. A navíc, v našem ústavním pořádku nejsou význam a funkce prezidenta příliš jasné. Máme ho vlastně hlavně proto, že ho lidé mít chtějí. Tatíčkovský princip je zřejmě silně zakořeněn. A není tomu tak jen u nás. Třeba kdo je prezidentem sousedního Německa, ví jen málokdo. A funkce pomazaných hlav v řadě evropských států je také jen velice formální.
Doufejme, že si lidé nějakého vhodného kandidáta ještě najdou. A těm, kdo ve volbě neuspějí, mohu dobře poradit. Stačí založit nějakou asociaci nebo občanské sdružení a ustavit se prezidentem. Kamarády lze uspokojit funkcemi viceprezidentů. Kam se dnes podíváme, tam nějaký prezident něčeho sedí.
