Lídři stran po jednání skupiny K9.

Lídři stran po jednání skupiny K9. | foto: ČTK

NÁZOR: Mizerných a bezmocných koalic jsme si užili už dost

  • 16
Všechny tři strany jsou odsouzeny k úspěchu. Dohodnout se musí, dohoda je pro ně existenční podmínka. Ale asi ještě uvidíme brilantní výkony v blufování, mazané triky i obhroublejší pokusy vyvolávat koaliční strach.

Petr Nečas je tedy premiérem, ale vládu ještě nemá. Probíhají jednání, jaká známe už z počátků České republiky. Mechanismus sestavování koaličních vlád je stále stejný. Menší strany chtějí víc moci, než jim proporčně přísluší, protože jsou pro sestavení vlády nezbytné.

Ale ani přepočet voličských hlasů na počet ministrů není možný. Supermaximum v tomto smyslu získali naposledy zelení. K šesti poslancům dostali čtyři ministry. Proslulí byli i Luxovi lidovci a jejich separátní postoje k rozhodnutí vlády, v níž seděli. (Tento druh politické mazanosti byl jednou z příčin nynějšího lidoveckého pádu.)

Příští trojkoalice má před sebou dva (zatím) nejsilnější spory: ministr financí Kalousek, ministr vnitra John.

Zatímco TOP 09 manévruje a taktizuje za oponou, Věci veřejné efektně buší do stolu. Taková jednání jsou samozřejmě obvyklá všude tam, kde vznikají koaliční vlády: každý chce pro svého předsedu a svou stranu to nejlepší. Ochota ke kompromisu je proto nezbytná, nikdo ho udělat nechce a všichni ho udělat musí.

VV = vabank

VV vyhrožují, že nepůjdou do vlády, když Radek John nebude ministrem vnitra. Myslí si, že je to silná hrozba, ale nevědí, že hlavně pro ně. Rozbít tuto koalici by pro VV znamenalo zánik strany. Totiž ne strany, ale nynějšího volebního uskupení, které se v praktickém vládním provozu stranou stát může.

Pokud by Johnovo uskupení vládní koalici se 118 poslanci rozbilo, voliči by je opustili a VV by upadla na nějakou marginální hladinu.

Je nepochybné, že voliči silnou vládu, která se rýsuje, chtějí mnohem víc než Johna na vnitru nebo Kalouska na financích.

Opatrnost musí projevovat i ODS. Je před ní změna pověsti, a té by tvrdošíjná neústupnost podle hesla beru všechno při sestavování vlády moc nepomohla. Totéž platí pro TOP 09, která si neprozřetelně vzala k srdci starou Luxovu vládní poučku: nejsme velká a menší strana, jsme jedna ku jedné, my strana, vy strana.

Je to poučka, která vede tak bezpečně do koaličních hrobů jako vykřikování o oprávněném nároku, zásadách, právech na vládní křeslo a prosazování našich pevných programových položek proti ostatním koaličním programům, které nejsou tak dobré jako ten náš.

Připomeňme opět zelené, kladli nekompromisně své podmínky, své návrhy nikoliv vahou reálných šesti poslanců, nýbrž vahou jedné ze tří částí vlády a silou nášlapné miny.

Okopávání kotníků

Stranické řevnivosti lze rozumět. Opozice to má jasné, stojí prostě proti vládě a vykládá, že bude vládnout lépe a jinak. Jak se odlišují vládní strany, když vláda je jedna a má jeden program?

Okopáváním spolupracovníků, opozičními postoji ve vládním tělese a jinými podrazy. Padly proto některé naše vlády v minulosti, v budoucnosti to nebude o mnoho lepší.

To okopávání kotníků se jmenuje věrnost našemu programu, slíbili jsme voličům, že naše politika je zásadová.

Nakonec, aby se vláda sestavila, vznikají zbytečná ministerstva, která později už nikdo nezruší. Dohadují se politické ústupky, kombinace různých názorů, smontované do spolehlivě nefunkční podoby, která ale proto všem stranám koalice vyhovuje.

Voličům může být celkem jedno, jak se bude jmenovat ministr ten či ten, rozhodující pro celkový dojem bude výkon vládního kolektivu. Co má udělat, je jasné a známé.

Centrem veškeré politiky (a nejen u nás, kupodivu na polovině planety) jsou veřejné finance, rozpočty státu, veřejné dluhy, korupce státních činitelů a reformy sociální sítě, zdravotnictví a penzí. Je to v politice určité novum (hlavně u nás) a nástup větší racionality do politiky.

Svět podle Johna

Záležet bude na tom, jak tyto úkoly vláda splní, s jakou důsledností a prozíravostí. Už teď si zakládá na příští úspěchy nebo neúspěchy - do jaké míry koaliční dohadování strany už teď rozeštve a kolik vzbudí osobních nenávistí.

Instalovat Johna na vnitro je jednou z nášlapných min, které mohou vládu ohrozit - Johnův argument, že tam bude prohánět korupčníky, navozuje pocit jiného ministra vnitra, než má mít demokratický stát.

To by John mohl chtít i spravedlnost, soudnictví a půl parlamentu k tomu, aby prosadil, co je správné (dle VV).

Nedivím se, že oba koaliční partneři jsou na rozpacích. Nehledě k tomu, že Johnova odbornost je spíše v řečnění než v řízení. Ale kdo si vzpomene na Grosse, ví, že na vnitru může sedět každý intrikán z ulice.

Nečase čekají horké dny. Sladit všechny ješitnosti, partajní zájmy a nevypočitatelná hnutí mysli bude peklo. Nesestavit vládu není možné. Mnohem těžší bude, aby to, co vznikne, fungovalo a bylo prospěšné.

Mizerných a bezmocných vlád, které problémy hrnuly před sebou nebo je ani neviděly, jsme si užili už dost.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video