V hrobě Němců odhaleném nedaleko Dobronína na Jihlavsku se našlo už šest těl.

V hrobě Němců odhaleném nedaleko Dobronína na Jihlavsku se našlo už šest těl. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

NÁZOR: K desateru přikázání by mělo být přidáno ještě jedenácté - Nevyženeš!

  • 43
Objev hrobu ubitých Němců v Dobroníně na Vysočině znovu otevřel onu pověstnou skříň plnou kostlivců. Archeologové, na které jsme zvyklí spíše z vykopávek starověkých osídlení, tentokráte odkrývají minulost, kterou si nynější sedmdesátníci a starší ještě jako děti pamatují.

Archeologové tedy otevírají minulost živou, až nebezpečně živou. Tou se totiž - díky nepromlčitelnosti zločinů genocidy - zabývají rovněž, a především, kriminalisté. Pokud se vyšetřovatelům podaří shromáždit dostatek důkazů, pak se proviněním těch, kdo povraždili v prvních poválečných dnech místní Němce, bude zabývat soud. Ale žádný pozemský soud nikdy neurčí to, do jaké míry se stalo vyhnání a vraždění sudetských Němců součástí nás samých. Nás, kdo "…žijeme v domech, které vybudovali…", jak uvedl (24. srpna na serveru aktuálně.cz) jeden z těch dobronínských rodáků, kteří nechali nad masovým hrobem vztyčit dřevěný kříž. Ten snad zůstane součástí krajiny jednoho z nejméně samozřejmých krajů republiky, jehož hlavním městem prochází stará česko-moravská zemská hranice. Prochází Jihlavou, jež byla centrem německy mluvícího jazykového ostrova, obklopeného slovanským mořem.

Masový hrob Němců odhalený nedaleko Dobronína na Jihlavsku vzbuzuje emoce. V noci tam tři lidé z úcty k mrtvým vztyčili třímetrový dřevěný kříž.

Masový hrob Němců odhalený nedaleko Dobronína na Jihlavsku vzbuzuje emoce. V noci tam tři lidé z úcty k mrtvým vztyčili třímetrový dřevěný kříž.

Pohlednice z Vysočiny

Při skládání pohlednice z Vysočiny lze rámečky vyhrazené žánrovým obrázkům vyplnit různě. Pokud by měl být celek pozdravem z již neexistující německo-židovské Vysočiny, pak v jednom políčku by mohl být náhrobek údajné Hitlerovi babičky z židovského hřbitova v Polné (Rosalia Müller, rozená Hüttler) Po náhrobku prý za války pátrali esesáci, aby ho odstranili. Ten však přečkal skryt. Nebo zpodobnění nedaleké vesnice Kamenná, vybrané SS za vzorově árijskou. A taky foto Žida Leopolda Hilsnera, obviněného z údajné rituální vraždy děvečky Anežky Hrůzové. Za prokázání jeho neviny se bral profesor Tomáš Garigue Masaryk a jeho odsouzení antisemitské hilsneriády ho učinilo světově známým. Další rámeček by mohl být vyhrazen právě kříži na louce Budínka v Dobroníně. A políčka by byla spojena nápisem protkaným jeřabinami: "Nejprve Němci zradili zemi a vyvraždili Židy, pak Češi vyhnali Němce, Bůh nám všem odpusť."

Jedenácté přikázání

Součástí identity je někam patřit. Pokud jsou lidé ve svém patření znejistěni, dokážou bestiálně vraždit. Válka a okupace lidské spolupatření znejistila až na samou mez. Spory, zda se na poválečné vraždění vztahuje zákon amnestující činy násilí na Němcích, které "souvisely s bojem za svobodu nebo byly projevem spravedlivé odplaty", jsou dobré jen pro ctitele právních fikcí. Spíše by k desateru přikázání, v kterých je i nezabiješ, mělo být přidáno ještě jedenácté. Nevyženeš. Aby se tak posílila identita všech, kdo tu žijeme. Všech, kdo chtějí, aby jejich patření nestálo jednou nohou v masovém hrobě.

U Dobronína na Jihlavsku odkrývají archeologové hromadný hrob. V něm má ležet asi 15 Němců zavražděných v květnu 1945

U Dobronína na Jihlavsku odkrývají archeologové hromadný hrob. V něm má ležet asi 15 Němců zavražděných v květnu 1945




Video