Stažení izraelských jednotek ale nepovažuje Izrael za jednostranný krok. Generál Jicchak Ejtan sice souhlasil se stažením těžkých zbraní od hranic oblastí, které jsou pod palestinskou správou, ale jasně vysvětlil: "Jestliže Palestinci nebudou dodržovat dohodu a izraelské síly a občané budou ohroženi, armáda na to bude příslušně reagovat."
Velitel palestinských bezpečnostních sil na Západním břehu plukovník Džibril Radžúb naopak odmítl mluvit o příměří a řekl, že nynější klid je pouze výsledkem tlaku Spojených států, Francie a Egypta na Izrael, aby přestal páchat zločiny na palestinském lidu.
Nejlépe vědomi rizik eskalace konfliktu na Blízkém východě jsou si izraelský premiér Ehud Barak a předseda palestinské správy Jásir Arafat, kteří se ve středu setkají v Paříži a ve čtvrtek budou jednat v Egyptě za přítomnosti Husního Mubaraka.
Při posledních střetech zahynulo více než padesát lidí
Vlna násilí ochromila pásmo Gazy, Jeruzalém i Západní břeh Jordánu, kde zahynulo téměř 60 lidí. Stovky dalších jsou zraněny.
Po pěti dnech krvavých srážek se obě strany jen navzájem obviňují z jejich rozpoutání.
Izraelský premiér Ehud Barak řekl, že odpovědnost za násilnosti nese palestinská správa. Násilí spojuje s choulostivým bodem mírových jednání - budoucím osudem Jeruzaléma.
Palestinci připomínají, že střety propukly po čtvrteční návštěvě vůdce izraelské pravicové opozice Ariela Šarona na jeruzalémské Chrámové hoře, posvátné pro židy i muslimy.
Z tragických událostí těží především extremisté na obou stranách - představují příležitost, jak zasadit mírovému procesu těžkou, ne-li smrtelnou ránu.
Náměstek izraelského ministra obrany Efraim Sneh v pondělí uvedl, že pokud budou srážky nadále trvat, nelze uvažovat o pokračování mírových rozhovorů s Palestinci.
Ohrožena je i pozice Jásira Arafata. Mluvčí Hnutí islámského odporu Ibráhím Ghúša požadoval v neděli večer jeho demisi a vyzval jej, aby nemařil palestinské povstání a odstoupil.
Spojené státy navrhly, že povedou vyšetřování násilností, kterého se zúčastní Palestinci i Izraelci. Obě strany daly najevo, že nabídku zatím vítají.
O situaci na Blízkém východě jednala i Rada bezpečnosti, bezvýsledně
Rada bezpečnosti OSN přerušila mimořádné zasedání k situaci na Blízkém východě, které zahájila v noci na úterý, aniž se dohodla na odsouzení Izraele po střetech, které si vyžádaly smrt desítek Palestinců.
První část zasedání, o které požádali Palestinci, trvalo přes pět hodin. Patnáct členů rady se rozešlo ke konzultacím se svými vládami. Obnovit jednání za zavřenými dveřmi hodlají ještě během úterý.
USA odmítly text, který byl příliš tvrdý pro Izrael, zatímco například Malajsie a Tunisko jménem rozvojového světa odmítly návrh deklarace, která byla podle nich vůči Izraelcům příliš laskavá, sdělili diplomaté citované AFP.
Mezi oběťmi byla i dvouletá holčička
Dvouletá palestinská holčička, která včera dopoledne zahynula při přestřelce blízko vesnice Kusra na Západním břehu Jordánu, se stala další obětí už pět dnů trvajících srážek mezi Palestinci a izraelskými vojáky. Dítě bylo zastřeleno na zadním sedadle automobilu svého otce. Kdo střílel, není zatím známo.
I včera palestinské děti a výrostci na vojáky útočili kamením a zápalnými lahvemi a dospělí střelnými zbraněmi. Vojáci palbu opětovali - podle palestinských zdrojů nejen gumovými projektily, ale i ostrou municí. Na několikamístech nasadili i vrtulníky a protitankové raket. Počet mrtvých v pondělí překročil číslo třicet pět (podle některých údajů čtyřicet devět), raněných je už více než tisíc.
Mezinárodní výzvy k ukončení krveprolití v palestinských autonomních oblastech a severním Izraeli našly na obou stranách zatím jen malou odezvu. Porušena byla i dohoda o příměří, uzavřená v neděli večer.
Včera na obou stranách spíše panovalo odhodlání k dalšímu násilí než k ukončení srážek. "Panuje stejná atmosféra jako za války," prohlásil mluvčí židovské osady Nezari v pásmu Gazy. Židovské osadníky pobouřila zpráva o vraždě pětadvacetiletého izraelského civilisty na silnici poblíž palestinské vesnice Biddíja na Západním břehu Jordánu.
"Jsme na cestě do války a musíme bránit sebe i náš palestinský stát. Rostoucí počet obětí je toho znamením," řekl Husajn Šajch, velitel palestinských oddílů.
O situaci v autonomních oblastech, pro něž platí zákaz vstupu, včera jednala izraelská vláda. Předseda vlády Ehud Barak v izraelském rozhlase prohlásil, že nyní je nejdůležitějším cílem ukončit prolévání krve. Na druhé straně ovšem varoval, že další nepokoje budou potlačeny všemi dostupnými prostředky, a nevyloučil ani nasazení tanků. Odpovědnost za současné násilnosti Barak připsal Palestincům.
Palestinský prezident Jásir Arafat včera před rozhovory s jordánským králem Abdalláhem II. opět vyzval Izrael ke stažení vojáků z palestinských měst a uprchlických táborů.
Zastavení bojů požadují Spojené státy, Rusko, Evropská unie i OSN. Představitelé EU kromě výzvy k ukončení násilností také odsoudili návštěvu vůdce opoziční strana Likud Ariela Šarona na Chrámové hoře, která se podle všeho stala rozbuškou současného násilí. "Svatá země musí být zemí míru a bratrství," prohlásil ve svém apelu papež Jan Pavel II.
Vzhledem k tomu, že z odpovědnosti se obviňují obě strany, dohodl se americký prezident Bill Clinton jak s Barakem, tak i Arafatem na třístranném vyšetřování násilností, v jehož čele budou Spojené státy.
Jordánský král Abdalláh II. a nejvyšší palestinský představitel Jásir Arafat včera vyzvali k uspořádání mimořádného arabského summitu. V tomtéž smyslu se vyslovili prezidenti Egypta a Sýrie Husní Mubarak a Bašár Asad. Naposledy se vrcholné setkání hlav arabských zemí konalo v Káhiře v roce 1996.
