Ilustrační foto | foto: Aronsløkka skole

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení inkluze. Nesplňuje požadavky, tvrdí

  • 33
Ústavní soud zamítl návrh skupiny devíti rodičů postižených dětí a pedagoga brněnského ústavu sociální péče na Kociánce na zrušení takzvané inkluze ve školství. Návrh podle soudu nesplňoval formální požadavky, a nemohl se jím proto zabývat. Inkluzi zavádí novela školského zákona, kterou nedávno schválili poslanci.

Návrh podala skupina zastupovaná advokátem Richardem Novákem na začátku března. Ve společné žádosti mimo jiné uvádí, že zavedení inkluze, tedy sloučení dětí bez jakýchkoli zdravotních omezení do tříd s dětmi s lehkým mentálním postižením, handicapovaným dětem spíše ublíží. Poukazuje i na to, že inkluze není řádně otestována (více o návrhu na zrušení inkluze čtěte zde).

„Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj David Uhlíř) odmítlo pro neoprávněnost navrhovatele návrh skupiny deseti fyzických osob,“ informovala na webu Ústavního soudu (ÚS) jeho mluvčí Miroslava Sedláčková. „Ústavní soud si je vědom závažnosti celé věci, avšak podle ustálené judikatury Ústavního soudu nelze ústavní stížnost podat pouze proti právnímu předpisu,“ vysvětlila dále postoj ÚS Sedláčková.

Podle ÚS nejsou navrhovatelé jakožto fyzické osoby oprávněni napadnout přímo ustanovení školského zákona a jeho prováděcí vyhlášky. „Ústavní soud se tedy návrhem věcně nemohl zabývat a odmítl jej z procesních důvodů,“ zdůvodnila zamítavé stanovisko Sedláčková.

Napravujeme, co jsme slíbili, hájí inkluzi Valachová

Cílem inkluze je začlenit do kolektivů na klasických základních školách děti s lehkým mentálním postižením, mimořádně nadané děti i školáky s dalšími omezeními. Výuka má být přizpůsoben jejich potřebám. Se zvládnutím různých potíží, odlišností či zdravotních omezení by měli pomoci asistenti, ale také nové školní pomůcky.

Inkluzi dlouhodobě hájí ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Před podáním stížnosti k ÚS se také sešla s rodiči postižených dětí na Kociánce a snažila se je přesvědčit o tom, že plánované změny budou postupné a rodiče v rámci nich sami rozhodnou, zda dají dítě do klasické třídy.

Ve videochatu na iDNES.cz Valachová záměr hájila slovy, že jen dohání, co rodičům, učitelům a dětem stát v minulosti slíbil. Už nyní je podle ní v běžných školách sedmdesát tisíc dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, pro něž například asistenty často platí rodiče. Podle novelizace zákona budou mít nově děti, které to potřebují, na asistenta nárok a škola na ně dostane finance (celý videochat s ministryní Valachovou můžete zhlédnout zde).

29. února 2016

Návrh vzbudil kritiku, resort zavedení změkčil

Se zavedením inkluze na školách v ČR se po deseti letech diskusí počítalo od letošního září. Plán vyvolal bouřlivé debaty a u některých rodičů také obavy z toho, jak jejich potomci tento přechod zvládnou. Proto se nakonec ministerstvo školství rozhodlo, že inkluze bude zavedena postupně.

V ČR žije asi 13 000 dětí s lehkým mentálním postižením. Mnohé z nich jsou dyslektici a dysgrafici, což může zpomalovat jejich výuku. I přes tyto obtíže 3 300 dětí je již nyní začleněno do tříd na základních školách. Většina ostatních školáků s lehkou mentální poruchou navštěvuje některou ze 14 základních škol praktických v ČR, kde jim učitelé pomáhají, aby výuku zvládli i se svým omezením.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video