Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do české přírody se vrátí divocí koně. S geny z Karpat a anglických blat

  19:15aktualizováno  19:15
V České republice by se v průběhu patnácti až dvaceti let měli znovu objevit divocí koně. Počítá s tím česko-holandský projekt, který hodlá využít genů přežívajících v některých primitivních plemenech koní - karpatských huculů a anglických exmoorských poníků. Původní plemena českého území to ovšem nejsou.

Jedním z plemen, se kterým chtějí chovatelé pracovat, je exmoorský pony. | foto: Profimedia.cz

Poslední, kdo v České republice viděl divoké koně, byl nejspíše vypravěč stejnojmenné písničky ostravského barda Jarka Nohavici. Běželi soumrakem. A to ještě jen v umělecké licenci.

Huculové a exmoorští poníci

Huculové jsou houževnaté horské plemeno pocházející především z rumunských a ukrajinských Karpat. Vynikají silou, obratností v terénu a skromností.

Exmoorské poníky jako soumary využívali už Keltové a první písemné zmínky o nich jsou k nalezení v Knize posledního soudu, velkého soupisu majetku v Anglii z roku 1086. I toto plemeno je mimořádně odolné.

Teď, nebo spíš kolem roku 2030, by se to mohlo změnit. Vyhubená plemena se nemůžou vrátit úplně, ale podle ochranářské neziskovky Česká krajina lze zpětným křížením koní uchovávajících značnou část genetické výbavy svých dávných předků získat zvířata, která budou původním koním poměrně věrně odpovídat. Vzhledem, chováním i nenáročností na pastviny.

Nejsou to přitom přímo plemena, která by měla na českém území kořeny. Ale k tomu se dostaneme později.

Plemena s výrazným podílem genetické výbavy divokých koní v Evropě stále žijí: jsou to karpatští huculové a dále exmoorští poníci, odvozující svůj název od blat a vřesovišť v jihozápadním cípu Anglie. Právě s těmito plemeny chtějí chovatelé pracovat (původní tiskovou zprávu najdete zde) a ve finále vybrat to, které se pro zpětné křížení hodí více.

První destinace: Boletice?

Partnery České krajiny v celém projektu jsou vybraní čeští chovatelé huculů a holandská nadace Tauros. Holanďané mají totiž s chovem zmíněných exmoorských poníků dlouholeté zkušenosti.

"Exmoorský poník je nejbližším příbuzným divokých koní, kterého máme. Vyplývá to z výzkumu nálezů kostí, zubů, rozborů DNA i historických dokumentů," říká Henri Kerkdijk z nadace Tauros. Huculové zase mají řadu "divokých" genů, ale v rámci záchrany tohoto plemene byli v minulých desetiletích kříženi s řadou dalších plemen, například haflingy, noriky či fjordy.

Začneme v Boleticích

Území bývalých vojenských újezdů jsou vhodná, říká šéf České krajiny Dalibor Dostál

Jsou v Evropě rozpracované podobné projekty?
Loni vypouštěli koně v bulharském pohoří Rodopy, to ale byli takzvaní "konici", produkt dřívějších snah o návrat k divokému koni, který podle nejnovějších poznatků původním koním příliš podobný není. Ve Švýcarsku nyní začíná projekt zaměřený na huculy.

Kterým ohroženým druhům by návrat koní do volné přírody mohl pomoci?
Jeden z příkladů takových druhů jsou motýli. Potřebují přirozené spásání luk, které přispívá k obnově vegetace potřebné pro jejich životní cyklus. Hromadné posekání luk jim přitom spíš škodí než pomáhá.

O kolik koní v začátku projektu jde a kde chcete začít?
Projekt startuje se dvěma stády, 14 huculy a 16 exmoorskými poníky. Zajímají nás bývalé vojenské újezdy, pilotní projekt je zaměřený na Boletice, které zoologové považují za jedno z vůbec nejvhodnějších území. Část prostoru se bude předávat do civilního režimu a právě tam dosud pohyb těžké techniky simuloval výskyt velkých zvířat.

Podle čeho se rozhodnete, zda je vhodnější hucul, či exmoorský poník?
Jde o to, kterému plemenu budou podmínky v ČR víc vyhovovat. Budeme pracovat i s genetickými analýzami, záleží i na plachosti, protože nepříliš plaší koně by vyhledávali přítomnost lidí a mohlo by to vést ke konfliktům s návštěvníky CHKO či rezervací. Kritériem bude i sledování dopadu chovu zvířat na obývané plochy - některé "zhýčkané" druhy zanechávají na pastvinách nejrůznější plevely, a lokality tak zarůstají.

"V prvních letech budeme zvířata chovat v rozsáhlých ohradách. Pro další chov vybereme jedince, kteří mají nejvíce divokých znaků. Dlouhodobým cílem je získat koně, kteří jsou maximálně podobní původním stádům obývajícím Evropu," vysvětlil ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Chovatelé budou sledovat, jak se obě plemena koní dokážou adaptovat na středoevropské klima a pastviny. Podle míry adaptace se pak rozhodnou, se kterým plemenem budou finálně pracovat.

Celý projekt přitom nemá být jen splněním romantické představy o zemi, kde žijí koně ve volné přírodě. Podle Daniela Dostála nyní v celé Evropě vymírají desítky druhů živočichů a rostlin vázaných na přírodní louky.

"Projekty zaměřené na návrat divokých koní, ale i dalších velkých kopytníků, jsou podle vědců nejefektivnější a také nejlevnější cestou, jak cenné ekosystémy bezlesí zachránit a udržovat," říká.

Zaplatí to zahraniční nadace i soukromí dárci

Financování projektu by podle šéfa České krajiny Dalibora Dostála nemělo být příliš nákladné, přiznává nicméně, že ještě peníze shromážděné nemá.

"Obracíme se na soukromé dárce v ČR i v zahraničí, zkoušíme několik zahraničních nadací, příští rok se budeme ucházet o prostředky z evropských fondů v rámci údržby bezlesí," řekl iDNES.cz. Počítá s úvodními náklady do tří milionů korun podle toho, jestli koně zakoupí, nebo pronajme. V dalších fázích bude třeba platit rozvoj populace koní, veterinární ošetření či vytipování vhodných lokalit.

Divocí jsou, ale ne odtud, říká pedagog

Jan Navrátil, který na České zemědělské univerzitě vyučuje techniku chovu koní, nicméně k projektu přistupuje velmi opatrně.

"Stanovit objektivně, co je původním evropským divokým koněm a navíc ve střední Evropě a na našem území, je velmi ošidné," řekl iDNES.cz. Pravěké nálezy v oblasti Čech a Moravy podle něj ukazují na tzv. kertaga, tedy současného koně Převalského. Ke stejnému závěru směřují rytiny na sobích parozích nalezené na našem území. Kůň kdysi migroval na východ z oblasti Francie a Pyrenejí.

Krev tarpanů (koluje například v žilách huculů) se podle Navrátila do Evropy dostala až v roce 711 s příchodem Maurů na Pyrenejský poloostrov a přes krev starošpanělských koní později až na naše území.

"Popisovaná teorie k zamýšlenému mezinárodnímu projektu, využívající krev huculů a exmoor ponyů, je podle mého názoru dosti nešťastná," řekl iDNES.cz Navrátil. "Lze souhlasit s tím, že naše populace huculů obsahuje krev haflingů, noriků i fjordů, což je chovatelsky poměrně velký problém," dodal.

Autor:


Témata: Fond, Újezd

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Neznámý útočník střílel z vozu na projíždějící auto, žena nepřežila

V jihlavské Slavíčkově ulici se střílelo na projíždějící automobil. Útok...

Na okraji Jihlavy se v pátek odpoledne střílelo. Po ženě v autě z protijedoucího vozu několikrát vystřelil zatím...

Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...



VIDEO: Skladníci obklíčili ujíždějící zloděje vysokozdvižnými vozíky

Skladníci v akci. Zloděje obklíčili vozíky

Zaměstnanci ostravské prodejny stavebnin společnými silami zadrželi trojici zlodějů, která se pokusila vykrást...

Nenecháme si vnucovat, kdo u nás bude pracovat nebo žít, řekl Babiš v Bruselu

Premiér Andrej Babiš vystoupil v Bruselu na tiskové konferenci na okraj summitu...

Premiér Andrej Babiš odmítá, aby se Česko pokoušelo přijetím několika uprchlíků přesvědčit Evropskou komisi ke stažení...

V USA se kolem MeToo šíří rozpaky, vánoční večírky poznamenal strach

Demonstrace na podporu kampaně MeToo před Trump Tower na Manhattanu (9....

Američané začínají zpytovat svědomí, zda se to s povykem kolem sexuálních skandálů nepřehání. Některé případy ukázaly,...



Další z rubriky

Skauti přivezli z Vídně betlémské světlo, rozvezou ho do dalších měst

Brněnští skauti přivezli betlémské světlo (16.12.2017)

Skauti v sobotu přivezli do Česka plamínek zažehnutý v Betlémě, kde se podle křesťanské tradice narodil Ježíš Kristus....

Policisté v Praze označovali nehodu, do jejich auta naboural jiný vůz

Policie v Praze označovala místo nehody, do jejího vozu narazil další řidič...

Zatímco policisté v Kbelské ulici v Praze označovali porouchané vozidlo, do jejich auta narazil další vůz. Při nehodě...

Dobrovolníci z vlčí hlídky objevili v Krušných horách rysí stopy

Stopa rysa z Krušných hor.

V centrální části Krušných hor se opět pohybuje vzácný rys ostrovid. Stopy objevili minulý týden dobrovolníci z...



Najdete na iDNES.cz