„Není to válka mezi muslimským světem a západní civilizací, ale mezi extremisty a těmi, kteří věří v základní hodnoty,“ uvedl Stoltenberg na očekávané tiskové konferenci po jednání Evropské obranné agentury v Bruselu.
„Terorismus a extremismus nezmění, kým jsme a jak žijeme své životy. Musíme zůstat ostražití, odhodlaní a jednotní,“ dodal.
Konkrétní postup či kroky ale neupřesnil. Nevyjádřil se ani ke spekulacím, že by Francie po pátečních teroristických útocích v Paříži mohla požádat o aktivaci Článku 5 Washingtonské smlouvy. Ten říká, že ozbrojený útok na jednoho člena Aliance bude považován za útok proti všem a může být uplatněno právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu.
Francie zatím o vojenskou pomoc nežádá
Francouzský prezident v pondělním projevu v parlamentu se o aktivaci Článku 5 nezmínil. Uvedl však, že hodlá uplatnit „doložku“ v Lisabonské smlouvě o vzájemné obraně, která ukládá členským státům, aby si navzájem pomohly, pokud na ně někdo zaútočí.
O možnosti aktivace tohoto článku základní listiny NATO, jenž byl použit v historii pouze jednou po teroristických útocích na USA v roce 2001, se začalo hovořit prakticky bezprostředně po sérii pátečních útoku ve francouzské metropoli. A především na druhé straně Atlantiku.
Americký republikánský kandidát na prezidentský post a senátor Marco Rubio navrhl, aby Aliance takovou možnost přinejmenším zvážila. „Útok na jednoho z našich aliančních spojenců je jasný válečný čin. Proto bychom měli uplatnit článek 5 Severoatlantické smlouvy a spojit síly, abychom se postavili této výzvě,“ prohlásil Rubio.
Podobně reagoval další republikánský kandidát Jeb Bush. Podle něj Francie potřebuje plnou podporu a solidaritu.
„Pokud je to to, co si Francouzi – naši dlouholetí, silní a loajální spojenci – přejí, pak bychom to měli určitě zvážit,“ řekl.
Podle německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera ale Francie pravděpodobně k aktivaci Článku 5 nesáhne. „Nemyslím si, že bychom směřovali k aktivaci článku pět,“ uvedl s tím, že Paříž dobře ví, že boj proti terorismu se nedá vyhrát pouze vojenskými prostředky.
Pozemní operace nemusí být velká
Bývalý vrchní velitel sil NATO v Evropě admirál James Stavridis ale předpokládá, že vzdušné útoky a vyzbrojování místních skupin bojujících proti takzvanému Islámskému státu (IS) nebude stačit a pozemní operace budou nezbytné.
„Myslím si, že NATO zahájí pozemní operace. Nemyslím si ale, že na to bude potřebovat 150 tisíc vojáků jako v Afghánistánu,“ konstatoval. Na misi by podle jeho slov stačilo 10 až 15 tisíc vojáků, protože NATO může v regionu počítat s dalšími posilami. Například kurdští pešmergové na severu Sýrie by mohli být Aliancí vyzbrojeni a asistovali by jí v boji. Další pomoc by pak mohla přijít od irácké armády z jihu. „Pokud vyvinete na IS tlak ze tří stran, tak si myslím, že uvidíme, že nejsou tak odolní, jak se zdají. Aliance na to má,“ prohlásil Stavridis.
Nepřekvapilo by ho prý ani, kdyby se postupem času do pozemních bojů zapojila turecká armáda, která je druhou největší v Alianci.
