"Solidaritu aliance se podařilo zachovat. Přijetím tohoto kroku NATO dostálo své odpovědnosti pomoci ohroženému spojenci," prohlásil velvyslanec USA při NATO Nicholas Burns, jehož země pomoc Turecku od NATO požadovala a dlouho marně prosazovala.
Proti pomoci Turecku se před čtyřmi týdny postavili Francouzi, Němci a Belgičané. Trvali na tom, že se aliance ještě nemá chystat na možnost války v Iráku. Jejich odpůrci je obviňovali z vyvolání "krize důvěry" a z podkopávání NATO. Tyto tři země se také staly terčem obvinění, že znemožňují obranu Turecka. Vznikl tak největší spor uvnitř aliance od konce studené války.
Aliance se v neděli, po třech týdnech neúspěšných pokusů, dohodla na poskytnutí svých obranných sil pro Turecko.
"Dospěli jsme k závěru. Není to krok ke vstupu do války – je to naše potvrzení podpory pro OSN," řekl v neděli generální tajemník NATO George Robertson po skončení několikadenních jednání.
Během nich přistoupila aliance pod tlakem Belgie na zdůraznění obranného rázu svých kroků a na odkaz k OSN.
Generální tajemník NATO George Robertson připustil, že krize v alianci poškodila její věrohodnost a vztahy mezi USA a třemi vzpurnými státy. Ujistil, že on sám je proti válce s Irákem.
"NATO usiluje o zastavování válek, ne o jejich vyvolávání," ujistil Robertson.
