„Je to páteř naší Aliance. Umožňuje našim 29 národům jednat jako jeden. Umožňuje nám mise a operace a jednat v případě krize. Se správnými silami, na správném místě, ve správný čas,“ prohlásil po jednání ministrů šéf NATO Jens Stoltenberg.
Spojenci na jednání za účastí české ministryně Karly Šlechtové potvrdili, že vybudují dvě nová velitelství. Ta budou patřit mezi klíčové prvky nové struktury. První, takzvané Atlantické, má zajistit ochranu námořních tras a spojení mezi Evropou a Severní Amerikou. To druhé - logistické - má zabezpečit rychlé přesuny vojenských sil a materiálu po Evropě v případě ohrožení či krize.
Kromě toho chce Aliance vytvořit několik menších velitelských center pro pozemní jednotky, které mají zlepšit koordinaci a rychlou reakci v případě ohrožení.
Místa pro nová velitelství NATO nabízejí Německo a USA |
V rámci strategického vrchního velitelství aliančních sil v belgickém Monsu (SHAPE) pak vznikne nové centrum pro kybernetické operace.
„Budeme klást větší důraz na námořní bezpečnost, logistiku a vojenskou mobilitu a kybernetickou obranu,“ konstatoval Stoltenberg.
Konkrétní rozmístění, počty osob a časové plány spojenci doladí na červnovém summitu NATO v Bruselu. Místo pro nové atlantické velitelství už předem nabídly Spojené státy, pro logistické zase Německo.
Stoltenberg připomněl, že na sklonku takzvané studené války se Sovětským svazem pracovalo na 33 velitelstvích NATO až 22 tisíc lidí. Dnes je je to zhruba 7 tisíc lidí na sedmi velitelstvích. „Bezpečnostní prostředí v Evropě se však změnilo a NATO reaguje,“ dodal s odkazem na ruskou anexi Krymu a akce na východní Ukrajině.
USA utratí víc za ochranu Evropy
Americký ministr obrany Jim Mattis spojencům potvrdil, že Spojené státy v příštím roce zvýší výdaje určené pro posílení americké vojenské přítomnosti v Evropě o 35 procent.
Celkově výdaje na ujištění spojenců, že je Washington připraven je bránit, tak v roce 2019 dosáhnou až 6,5 miliardy dolarů, uvedla agentura AFP. V přepočtu tedy zhruba 133 miliard korun.
Americké oznámení tak trochu rezonuje se zvyšováním výdajů na obranu evropských spojenců. Členské země Aliance se před časem ve světle změněného bezpečnostního prostředí po ruské anexi Krymu dohodly, že zvýší výdaje na svou obranu na 2 procenta HDP. Většina ale závazek neplní.
Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga nicméně došlo k pokroku. V roce 2014 pouze tři spojenci dávali na obranu dvě procenta HDP nebo více. Letos Aliance očekává, že splní cíl, osm spojenců a do roku 2024 dosáhne hranice nejméně 15 zemí.
Podle Stoltenberga je americké oznámení podnětem pro Evropany, aby pro svou obranu dělali více. „Abychom naše národy udrželi v bezpečí, potřebujeme vyšší výdaje na obranu, investice do klíčových kapacit a síly pro mise a operace NATO. Jinými slovy, více peněz, kapacit a příspěvků,“ konstatoval Stoltenberg
