„Je velmi důležité, abychom měli velitelskou strukturu, která je robustní, pohotová a účelná,“ řekl po dvoudenním jednání náčelníků štábů v Bruselu šéf Vojenského výboru Petr Pavel.
Dodal, že Aliance musí mít takové velení, aby dokázala chránit spojenecké území a obyvatelstvo a současně operovat v krizových oblastech. Vojenský výbor proto podpořil návrhy vojenských expertů na změny.
Vojenský výborVýbor složený z náčelníků štábů armád členských zemí předkládá návrhy a doporučení nejvyššímu orgánu Aliance, Severoatlantické radě, a převádí do vojenské praxe politická rozhodnutí rady. Předsedou dosud zpravidla býval Evropan, kvůli rovnováze uvnitř hierarchie Aliance. Evropští představitelé tak mají vyvážit roli severoamerických členů, především USA. Američané totiž obsazují řadu velitelských postů včetně vrchního velitele sil NATO. |
V praxi půjde především o plán na vytvoření dvou nových aliančních velitelství. Záměr už loni v listopadu schválili ministři obrany zemí NATO. První takzvané Atlantické má zajistit ochranu námořních tras a spojení mezi Evropou a Severní Amerikou. Druhé logistické pak zabezpečit rychlé přesuny vojenských sil po Evropě v případě ohrožení či krize.
Vojenský výbor podle Pavla nabídl další doporučení časového harmonogramu. Podrobnosti o vzniku nových velitelství však neuvedl. „Více detailů nyní poskytnout nemůžeme, bude to součástí politických debat a rozhodnutí v únoru,“ poznamenal Pavel.
Důvody pro potřebné změny vidí vrchní velitel spojeneckých sil Curtis Scaparrotti v chování Ruska v roli strategického konkurenta, rostoucí nestabilitě v Africe a na Středním východě a v hrozbě terorismu. „Přetvářejí naše strategické prostředí,“ prohlásil.
To je podle něj navíc umocněno rychlým vývojem a šířením nových moderních technologií, které mohou získat jak státní, tak nestátní aktéři. „To podtrhuje nutnost přizpůsobit se dnešním vyvíjejícím se hrozbám. Naše schopnost reagovat vyžaduje různé přístupy a různé možnosti,“ dodal.
Rusko jako bezpečnostní výzva
Současné Rusko podle Pavla představuje zřejmou bezpečnostní výzvu. Po anexi Krymu čelí Evropa nové bezpečnostní realitě, na kterou musí reagovat.
„Charakterizujeme Rusko jako rovnocenného konkurenta. A samozřejmě pozorně sledujeme veškerý vývoj a modernizaci a přijmeme veškerá opatření, která budou nezbytná, abychom byli připraveni na jakoukoli nepředvídatelnou situaci,“ konstatoval s ohledem na chystané změny ve velitelské struktuře.
Generálové NATO a Ruska se v lednu poprvé od anexe Krymu zřejmě sejdou |
Zároveň ale spojenci prosazují otevřený dialog s Moskvou. Důkazem má být připravovaná schůzka vrchního velitele aliančních sil Curtise Scaparrottiho s náčelníkem ruského štábu Valerijem Gerasimovem. K té by mohlo dojít ještě v lednu.
Scaparrotti ve středu potvrdil, že obě strany se schůzkou souhlasily a nyní se dolaďují detaily. „Očekávám, že se potkáme,“ řekl americký generál s tím, že hlavním cílem je pokračovat v zavedené linii komunikace.
Tématem schůzky bude podle jeho slov transparentnost včetně výměny informací o budoucích vojenských cvičeních i současných operacích, aby se zamezilo případným nedorozuměním či nehodám.
