Odchod USA z NATO by znamenal konec, říká o Trumpových hrozbách Šedivý

  18:02aktualizováno  18:02
Americký prezident Donald Trump vystrašil evropské spojence slovy o odchodu z NATO. Podle českého velvyslance Jiřího Šedivého Aliance bez USA nemůže existovat. „To by byl konec a my musíme udělat vše proto, aby se takový katastrofický scénář nerealizoval,“ říká v rozhovoru.

Americký prezident Donald Trump na summitu NATO v Bruselu | foto: Reuters

Je teď Aliance po svém summitu silnější, jak tvrdí americký prezident Donald Trump?
I přes nejrůznější zádrhely a překvapení, zejména silné vybočení prezidenta Trumpa z předjednaného programového rámce, a nelibost, kterou svým vystoupením se silným apelem na dodržování závazku dvou procent na obranu u řady spojenců vyvolal, si myslím, že NATO není slabší, než byla před summitem.

Musím říci, že toto byl od roku 2006 osmý summit, na kterém jsem se tak či onak přímo podílel. A byl asi nejsložitější jak z hlediska agendy, ale i z pohledu bezpečnostního prostředí, ve kterém se nyní nacházíme a které je nesmírně rizikové. A je též zřejmé, že od konce studené války nebylo uvnitř Aliance tolik napětí a sporných bodů mezi některými spojenci nebo skupinami spojenců. Co je ale důležité: máme schválený značně obsáhlý soubor rozhodnutí a úkolů a také jsme po dlouhých jednáních dohodli solidní veřejnou deklaraci.

Jiří Šedivý

Český velvylaslanec při NATO Jiří Šedivý během národní konference „Naše...

- český diplomat, politik a odborník v oblasti bezpečnostní politiky a obranného plánování. 

- absolvent katedry válečných studií londýnské King's College; v roce 1999 obhájil doktorát na UK, kde během let 1995–2003 vyučoval mezinárodní politiku a bezpečnostní studia.

- od září 2006 do ledna 2007 ministr obrany ČR; v letech 2010 až 2012 náměstkem ministra

- v letech 2007 až 2010 náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování 

- od září 2012 velvyslanec České republiky při NATO

Celý ten balíček rozhodnutí a doporučení jsme zpracovávali i s ohledem na to, že další plnohodnotný summit se bude konat až za tři roky. Takže summit nakonec dopadl dobře.

Zdá se, že Trumpovi se opět podařilo Evropu vyvést z jisté komfortní zóny a svou ostrou kritikou donutit spojence vážně přemýšlet o spravedlivějším sdílení nákladů na kolektivní obranu.
Musíme oddělit ten styl, který prezident Trump používá a podstatu jeho sdělení. Jeho styl, nebo metoda, je velice brutální, jde přímo k věci a bez servítků. Pro svůj hlavní atak proti takřka celému zbytku Aliance, a zejména Německu, využil zasedání, které bylo úplně na jiné téma. Schůzku s Gruzií a Ukrajinou.

Co se tam vlastně stalo?
Mluvil hned zkraje, téměř dvacet minut, důrazně vyčítal evropským spojencům, že málo platí na obranu, byl místy až agresivní. Používal špatná čísla, například, že Spojené státy nesou 90 procent zátěže výdajů na obranu, přičemž ve skutečnosti je to něco přes 60 procent. Podstatné ovšem je, že Spojené státy skutečně nesou nadměrnou zátěž, ale nejsou to jen čísla. Jde také a vlastně především o klíčové vojenské schopnosti. V zásadě USA mají více než 50 procent všech vojenských schopností ve srovnání se zbytkem Aliance. A zejména vlastní systémy a technologie, které nemá nikdo jiný.

V případě jakéhokoliv většího konfliktu je Aliance na USA závislá. A Trump s tím spojence na tvrdo konfrontoval. Nic podobného si, přinejmenším od našeho vstupu do NATO před dvaceti lety, nepamatuji. Donutil spojence podrobně vysvětlovat, jak to vidí oni. Působil tedy jako určitý katalyzátor velmi otevřené debaty. Ten základní vzkaz je přitom správný: skutečně není možné, aby USA nesly nadměrnou zátěž obrany Aliance.

Panovala tam také obava, že by se americký prezident mohl dožadovat znovuotevření už před summitem dojednané deklarace, v níž jsou právě ty těžce dojednané odstavce k závazku dvou procent. To se nakonec nestalo.

Proč by to měla požadovat?
Protože začal hovořit o tom, že ta 2 procenta jsou jen začátek, že je to vlastně směšné - ve srovnání, že 4 procenta jsou správně (USA vydávají podle metodiky NATO 3,5 procenta HDP na obranu, Trump tvrdí že více než 4). A již od ledna příštího chtěl mít od všech spojenců potvrzen jasný a závazný plán na navyšování výdajů. Například Německo však říká zcela otevřeně, že je schopné navýšit výdaje maximálně na 1,6 procenta HDP.

Trump útočil, pak oznámil vítězství a nakonec potvrdil oddanost NATO

Nakonec Trump sice odjížděl spokojený – alespoň se tak vyjádřil pro média, ale my se nesmíme spokojit s konstatováním, že teď jsme to nějak zvládli, že jednota byla nakonec zachována, a že další summit bude až za tři roky a my se nyní nemusíme vlastně až tak moc honit za těmi 2 procenty. To téma nezmizí. Věřím, že Američané budou nyní velice důrazně požadovat plnění závazků. Pokud tomu tak nebude, nelze vyloučit, že Amerika skutečně začne přehodnocovat svou obrannou politiku vůči NATO.

Lze situaci přirovnat k něčemu podobnému v historii, kdy byl přerušen program summitu?
Myslím, že ne. Ale bylo to nevyhnutelné. Trump na schůzce s Gruzií a Ukrajinou ignoroval předjednanou agendu. Debata o výdajích se týká jen 29 spojenců, nikoliv Ukrajiny a Gruzie. Generální tajemník musel ukončit toto zasedání dříve, abychom takříkajíc neprali špinavé prádlo před někým, kdo nepatří do rodiny. Následovalo neplánované hodinové jednání pouze spojenců.

Mimochodem, byly by obranné výdaje ve výši 4 procent HDP vůbec pro někoho dosažitelné? Pro Česko by to představovalo v současnosti asi 200 miliard korun ročně.
Tak především to číslo padlo v poměrně rozrušené debatě, nikde není formálně uvedeno jako dohodnutý závazek. Zhruba 200 miliard ročně je v současné situaci, kdy svou obranu řešíme v rámci Aliance, nedosažitelných a především zbytečných. Mimochodem během studené války, v 70. a 80. letech, Československo vydávalo nějakých 5 až 6 procent HDP na obranu. To jsme byli někde úplně jinde. Závazná ale je již zmíněná deklarace, tedy co je na papíře. To je třeba brát vážně a skutečně začít plnit závazky s vědomím toho, co by se mohlo stát, nedosáhneme-li „vyrovnané hospodaření“ Aliance.

Mnohá varování jsme slyšeli už od Bushe i Obamy, ale Trumpova administrativa je skutečně první, která nejen říká: plňte své závazky, ale také varuje: pokud nebudete, USA by mohly začít přehodnocovat své angažmá v kolektivní obraně. To je mimořádně silný moment, ale obávám se, že někteří ho stále ještě neberou dostatečně vážně.

Summit NATO v Bruselu. Americký prezident Trump v obležení fotografů

Summit NATO v Bruselu. Americký prezident Trump v obležení fotografů

Hrozba, že by Spojené státy v budoucnu jednaly v otázkách bezpečnosti na vlastní pěst, by tedy mohla být reálná?
Podívejte se, USA jsou globální supervelmoc a situace, kdy budou jednat takříkajíc na vlastní pěst, zcela jistě nastanou. Bylo to tak nezřídka i v minulosti. Na druhou stranu Aliance má v zásadě regionální dosah, takže nelze předpokládat, že bude vždy ochotna následovat Spojené státy. Kupříkladu by mohla vzniknout situace, kdy USA budou nuceny řešit problémy někde v Tichomoří a zároveň vypukne nějaká krize v pásmu naší periferie v severní Africe nebo na Středním Východě. Mohlo by se stát, že se sice spojenci shodnou na nutností zásahu Aliance, ale USA nebudou ochotné nebo ani schopné uvolnit některé z těch klíčových kapacit, aby zásah mohl proběhnout. To je reálné riziko, které hrozí při podceňování amerických požadavků.

Nebo v případě agrese ze strany Ruska?
Přímá vojenská agrese ze strany Ruska podle mě nehrozí. Rusko k tomu nemá dostatečný vojenský potenciál, a především by to pro Moskvu nemělo politicky žádný smysl.

Vítejte v Litvě. Češi vojáci s obrněnci posílili jednotky v Pobaltí

Tak proč všechna ta opatření v Pobaltí -  předsunutá vojenská přítomnost, cvičení ve východní části NATO, nové obranné plány?
Právě pro to, aby nikoho v Moskvě ani nenapadlo začít o něčem takovém byť jen uvažovat. Aliance takto reagovala na agresi Ruska proti Ukrajině a na ostrou propagandu Moskvy proti NATO a zejména proti baltským spojencům. A samozřejmě USA hrají i v tomto ohledu nezastupitelnou vůdčí roli. I z tohoto důvodu se Rusko nyní zaměřuje především na nevojenské podvratné aktivity proti zemím NATO a EU (tzv. hybridní metody), tedy činnosti pod hranicí vojenské agrese; dobře vědí, že ta by spustila mechanismus kolektivní obrany podle článku 5 Washingtonské smlouvy. To je podstata konceptu odstrašení.

Můžete být konkrétnější ohledně ruských hybridních aktivit?
Jistě. Stále větší počet spojenců (např. Británie, Francie, Německo, Španělsko, Černá Hora a nejčerstvěji Řecko) má zkušenost s ruským zasahováním do volebních procesů a s podporou domácích protidemokratických rozvratných sil ze strany Moskvy. Dlouhodobě čelíme intenzívním dezinformačním kampaním (momentálně zaměřeným zejména na diskreditaci vojenské přítomnosti v Pobaltí) a útokům v kybernetickém prostoru. Celkově lze říci, že intenzita zpravodajských aktivit Ruska a jejich nevybíravé metody jsou na úrovni studené války.

Evropa zvyšuje výdaje na obranu, Česko je v nich šesté od konce

Mohla by Severoatlantická aliance fungovat bez USA vůbec dál?
Severoatlantická aliance bez USA nemůže existovat. To by byl konec a my musíme udělat vše proto, aby se takový katastrofický scénář nerealizoval. Pokud by měl nastat, pak by se nejspíše některé evropské země snažily udržet a posílit své bilaterální vztahy s USA. Je však otázkou, zda by obsahovaly i obrannou garanci - pochybuji.

Kromě jasného smluvního vymezení působnosti Aliance ve Washingtonské smlouvě, jež bez USA ztrácí politický a geostrategický smysl, existuje provázanost vojenských a velitelských struktur a celá řada souvisejících věcí, jako je strategická přeprava, satelity, protiraketová obrana, komunikace, kybernetická obrana, logistika, přesné zbraně, atd. v nichž jsme na Americe závislí. A nezapomínejme také, že v základech alianční obrany a odstrašení Aliance je zabudován jaderný potenciál USA.

Prezident Miloš Zeman na summitu Severoatlantické aliance v Bruselu

Prezident Miloš Zeman na summitu Severoatlantické aliance v Bruselu

Českým otiskem na summitu je posílení zahraničních misí a potvrzení zvyšování výdajů na obranu. Není to trochu málo?
Potvrzení a posílení naší účasti v různých misích je poměrně podstatné. Navíc už v době summitu jsme měli také paralelní zastoupení v předsunuté vojenské přítomnosti v Pobaltí - v Litvě i Lotyšsku. Spojenců naší velikosti, kteří mají v Pobaltí zároveň dva kontingenty, je přitom minimum. Na spojenecký význam není nahlíženo na základě jednorázových akcí, jakou byl summit, ale z hlediska dlouhodobého působení. V tomto ohledu máme nejen silné zastoupení v operacích, ale dodáváme i unikátní schopnosti, jako třeba nově budované satelitní centrum, ochranu proti chemickým a biologickým zbraním, speciální síly, nebo i mnohonárodní logistické koordinační centrum, které působí v Praze. Toto poměrně malé specializované pracoviště jsme nabídli pro podporu nového aliančního velitelství v Ulmu, které bude mít na starosti logistiku a přesuny vojsk v rámci Evropy.

A nesmíme zapomenout na velmi úspěšné tříleté působení generála Petra Pavla ve funkci předsedy Vojenského výboru NATO. Pod jeho vedením se připravovala vojenská část summitu. To, že byl do čela výboru zvolen, bylo i dokladem pozitivního vnímání naší země ze strany spojenců.

Zeman varoval spojence z NATO před novou studenou válkou

Takže naše stopa je poměrně výrazná. Navíc patříme k těm, jejichž plán k dosažení požadovaných výdajů na obranu do roku 2024 byl uznán věrohodným. A nedávná smrt tří českých vojáků při plnění mise v Afghánistánu byla tou nejvyšší připomínkou toho, že jsme tam, kde nás Aliance potřebuje, a to i v mimořádně riskantních situacích.

A má tedy smysl posílat vojáky, aby riskovali své životy?
Promiňte, ale to je nešťastně formulovaná otázka. Naši vojáci nejsou vysíláni, aby riskovali své životy. V každém případě ztráta každého života je absolutní. Otázka po smyslu je proto mimořádně citlivá a možná i nepatřičná. Jednoznačné ale je to, že celé snažení NATO a mezinárodního společenství v Afghánistánu a náš příspěvek v něm smysl má.

Tak jinak: jak tedy vnímáte misi v Afghánistánu, jaký je cíl?
Strategickým cílem je z Afghánistánu odejít – tedy nikoliv ho okupovat, jak někteří tvrdí. Odejít, ale pod podmínkou a ve chvíli, kdy budou afghánské bezpečnostní síly schopny samostatně zajistit bezpečnost země. Cílem současné mise NATO je podpora výcviku, plánování, obranného systému a celkového rozvoje afghánských ozbrojených sil. Snaha přesunout co nejvíce odpovědnosti za bezpečnost na samotné Afghánce je maximální. A není to úplně marné.

Příkladem může být to, co se stalo loni v Kundúzu nebo se nedávno odehrávalo v Ghazní, kdy město během několika dnů obsadily stovky ozbrojenců Talibanu. Před deseti lety by afghánští policisté a vojáci utekli a nechali techniku a zbraně na místě. Válčili by tam zahraniční vojáci a snažili by se Taliban vytlačit. Teď s Talibanem válčí a celkem úspěšně sami Afghánci, což je posun vpřed. Sbírají první a pro ně velice důležitá bojová vítězství.

Má tedy takové snažení, jehož jsme součástí, smysl?
Jak jsem již řekl, jsem přesvědčen, že má. Je nutné si neustále připomínat alternativu, co by se stalo, kdyby tam mezinárodní společenství nepůsobilo. Obávám se, že ta země by se za současného stavu ještě nedobudovaných vlastních ozbrojených sil a celkově slabého státu, stala opět útočištěm nejrůznějších teroristických skupin, jejich základnou pro útoky proti nám, zdrojem regionální nestability, ještě vyšší migrace do Evropy.

Bohužel neexistuje ideální řešení, neexistuje ani jednoduché řešení a už vůbec ne rychlé řešení. Je důležité vytrvat a dělat maximum, abychom mohli odejít. Ale opakuji - nemůžeme odejít ve chvíli, kdy ta země nedokáže stát na vlastních nohou. Tato alternativa by byla mnohem horší a v důsledku také podstatně dražší, protože bychom se tam museli dříve či později vrátit, do mnohem riskantnější situace a skutečně bojovat. Volíme asi to nejmenší zlo, nebo spíše to nejlepší ze špatných řešení,

Česká vlajka před bruselskou centrálou NATO stažena na půl žerdi při pietě za...

Česká vlajka před bruselskou centrálou NATO stažena na půl žerdi při pietě za tři padlé české vojáky v Afghánistánu

Když jsme u misí, jak bude vypadat nová mise v Iráku, na které se spojenci na summitu dohodli?
Jde o relativně lehkou výcvikovou a poradní misi, zaměřenou na podporu rozvoje iráckých ozbrojených sil, a to zejména v oblastech jako je obranné plánování, vojenské vzdělávání, civilní řízení resortu obrany plus rozvíjení specializací, jakými jsou např. vojenská medicína nebo schopnosti odminování či likvidace improvizovaných výbušných zařízení. Působit v ní bude asi 500 instruktorů a naprostá většina aktivit bude probíhat v Bagdádu. Paralelně probíhá řada dvojstranných výcvikových iniciativ – například my cvičíme a operačně připravujeme irácké piloty pro bojové mise na našich letounech L-159, pod vedením Itálie se podílíme na přípravě policejních sil, atd.

Fotogalerie

Dalším klíčovým tématem je takzvaná vojenská mobilita v Evropě. Dotkne se i České republiky? Ta je přeci prakticky dopravní křižovatkou. EU už připravuje investice miliard eur na dopravní infrastrukturu, aby zvládla přesuny těžké techniky napříč kontinentem. Neměli bychom se už připravovat a vědět, které mosty, silnice, či tratě modernizovat?
V prvním kroku vymezili vojenští experti NATO dva hlavní transportní koridory – severní (přes Německo a Polsko) a jihovýchodní. Ani jeden nevede přes naše území. Nás se mohou týkat podpůrné nebo propojovací trasy. Momentálně jsme ve fázi, kdy příslušná ministerstva, tedy především dopravy a obrany, zpracovávají podle společného metodického rámce soupis a první zhodnocení vojenské způsobilosti infrastruktury, silnic, železnic, přístavů a letišť.

Na základě toho potom a též v konfrontaci s potřebami těch hlavních směrů případných vojenských přesunů, budeme v koordinaci s EU zpracovávat konkrétní projekty. Vše je však velice čerstvé, ještě nejsme ve fázi rozhodování o konkrétním mostu, silnici či letišti.

Víme už také, jak se zapojíme do programu 4x30? Spojenecké velení chce mít pro případné nasazení prakticky neustále k dispozici 30 mechanizovaných praporů, 30 letek bojových letounů a 30 bojových lodí, nasaditelných do 30 dnů.
Program schválili lídři na summitu v rovině deklarace a existuje k tomu zatím jen velmi obecný vojenský náhled. Detaily tedy přijdou později. Nebude to vůbec jednoduché, protože má jít o navýšení připravenosti nad rámec stávajících Sil rychlé reakce NATO. A ty jsme již v posledních třech letech prakticky zdvojnásobili.

Myslím, že to bude ještě docela hlavolam, právě vzhledem k omezeným možnostem na evropském kontinentu, jak vygenerovat dodatečné síly, které by byly v takto požadovaném stupni připravenosti. A také jaké to bude mít dodatečné požadavky na velení a řízení, na logistickou podporu a podobně.

Autor: natoaktual.cz

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zemanův lékař Halata zemřel během návštěvy v Číně, kde byl s prezidentem

Zeman zahrál čínskému prezidentovi na klavír

Během cesty prezidenta Miloše Zemana do Číny zemřel v úterý lékař Petr Halata, který byl součástí delegace hlavy státu....

Nebránil se, jen slabě dýchal, popisují svědci smrtelné napadení v autobusu

Policie vyšetřuje střelbu u smíchovského nádraží (13.3.2018)

Brutální a zbytečné, tak během hlavního líčení v jednací síni Městského soudu v Praze popsali svědci březnové napadení...

Podmínka za útok nožem je mírný, ale přiměřený trest, říká státní zástupce

Jeden z mužů pořezaných při potyčce před brněnským klubem Caribic v prosinci...

Za směšně nízký označil poškozený muž trest, který u soudu dostal útočník z Egypta, jenž při potyčce před hudebním...

V Letech u Prahy hořel sklad odpadu, hasiči požár likvidovali 21 hodin

Požár haly v Letech u Prahy je vidět na kilometry daleko. Kouř je cítit až v...

Téměř 21 hodin likvidovali hasiči v Letech u Prahy požár haly se 600 tunami elektroodpadu určeného k recyklaci. Zápach...

Putin předal Nohavicovi Puškinovu medaili. Písničkář zazpíval v ruštině

Písničkář Jaromír Nohavica v Kremlu převzal Puškinovu medaili. Připnul mu ji...

Písničkář Jaromír Nohavica si v neděli osobně v Kremlu převzal Puškinovu medaili. Udělil mu ji ruský prezident Vladimir...

Další z rubriky

Rusko uprostřed probíhajícího cvičení NATO otestuje na moři své střely

Cvičení Trident Juncture 2018 v Norsku. Letadlová loď USS Harry S. Truman a...

Rusko na moři poblíž Norska otestuje během následujících tří dnů střely blízko zóny, kde se koná největší cvičení NATO...

Přežití v moderní válce zaručí sedm bodů, radí izraelský generál

Izraelský generál Yair Golan na konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“

V moderních konfliktech budoucnosti zajistí přežití zemí jako je Česká republika sedm bodů, které musí jejich obrana...

Jsme tak silní, jak je silná Aliance, upozorňuje generál Petr Pavel

Bývalý předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu...

Naší snahou by mělo být, aby Severoatlantická aliance jako celek byla silná. „Pak se můžeme spolehnout, že i naše...

Najdete na iDNES.cz