„Nejde o vznik nebo nasazení nových sil, půjde o zvýšení připravenosti těch existujících,“ avizoval šéf NATO Jens Stoltenberg na úvod dvoudenní schůzky ministrů obrany členských zemí v Bruselu.
Iniciativu pojmenovanou „4x30“ ministři devětadvacítky schválili. Česko zastupuje Karla Šlechtová. Do roku 2020 by podle tohoto konceptu spojenecké velení mělo mít pro případné nasazení prakticky neustále k dispozici 30 mechanizovaných praporů, 30 letek bojových letounů a 30 bojových lodí, nasaditelných do 30 dnů. Zapojit by se podle Stoltenberga měli všichni spojenci.
České gripeny mají posílit vzdušnou skupinu pod velením Německa |
„Plán je, aby všichni spojenci přispěli k této iniciativě připravenosti,“ uvedl s tím, že se však příspěvky jednotlivých zemí budou pochopitelně lišit podle velikosti armády, schopností či specializace. „Musíme být připraveni na nepředvídané a musíme být schopni rychle nasadit síly k řešení mnoha různých výzev a potenciálních krizí,“ dodal.
Připomněl, že adaptace Aliance na změněné bezpečnostní prostředí především ve světle ruské anexe Krymu, teroristických útoků v Evropě či akce takzvaného Islámského státu už nějakou dobu trvá.
Aliance ztrojnásobila své Síly rychlé reakce, vytvořila takzvané „hrotové síly“ a posílila vojenskou přítomnost na svém východním křídle. Součástí opatření pak bude také úprava velitelských struktur NATO.
Spojenci mají vytvořit dvě nová velitelství. Stoltenberg potvrdil, že vzniknou v USA a v Německu. První z nich v americkém Norfolku bude odpovídat za bezpečné dopravní a komunikační trasy přes Atlantik. Druhé v německém Ulmu pak bude mít na starosti logistiku a dopravu jednotek napříč Evropou.
„Musíme zajistit, že budeme mít ty správné síly na správném místě a v tu správnou dobu,“ podotkl Stoltenberg. O takzvané vojenské mobilitě budou ministři obrany jednat zvlášť s představitel Evropské unie v pátek.
Výdaje na obranu rostou
Klíčovým tématem schůzky ministrů ale také nadcházejícího summitu NATO bude podle Stoltenberga takzvané „sdílení břemene“, tedy otázka obranných výdajů. Především USA v čele s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tvrdě tlačí na evropské spojence, aby dávali na svou obranu dohodnutá dvě procenta HDP.
Šéf NATO dnes zveřejnil první odhady pro letošní rok. Aliance očekává, že evropští členové a Kanada letos dohromady navýší výdaje na obranu celkově o 3,8 procenta.
„Čtyři roky po sobě máme růst výdajů na obranu. Všichni spojenci zastavili škrty a zvyšují výdaje na obranu. Více zemí dává na obranu 2 procenta HDP a většina to má v plánu do roku 2024,“ konstatoval Stoltenberg s tím, že od roku 2014 tak Evropa a Kanada dodatečně investovala do svého zajištění 87 miliard dolarů.
Připomněl ale, že se spojenci zároveň zavázali investovat pětinu ze svých obranných výdajů do modernizace techniky a vybavení. „Letos očekáváme, že hranici splní patnáct zemí,“ dodal.
