Posílení svých jednotek v Afghánistánu už do této chvíle přislíbilo nebo o tom uvažuje asi 25 zemí. Jen to jen dva dny poté, co americký prezident Barack Obama oznámil, že vyšle do Afghánistánu dalších 30 tisíc vojáků.
"Národy potvrzují svá slova činy," komentoval výsledek jednání generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. V Afghánistánu by tak příští rok mělo působit zhruba 140 tisíc zahraničních vojáků.
Ještě včera Rasmussen očekával, že spojenci dají k americkým posilám dohromady alespoň 5 tisíc vojáků. Dnes mohl přispěchat se zprávou, že to bude 7 tisíc.
Už ve čtvrtek během zasedání ministrů zahraničí členských zemí Aliance v Bruselu padlo několik příslibů. - Bruselská schůzka: NATO posoudí nový americký plán protiraketové obrany, týká se i Česka
"Více než dvacet zemí dalo signály nebo již uvedlo, že zvýší počet vojáků v Afghánistánu," citovala agentura Reuters mluvčího NATO Jamese Appathuraie. Jak dodal, podle posledních informací přísliby pětitisícovou hranici převyšují.
Itálie oznámila, že by příští rok mohla poslat dalších tisíc mužů. Britové jsou ochotni vyslat dalších 500 vojáků. V Afghánistánu budou mít 10 tisíc vojáků, po Američanech druhý nejpočetnější kontingent.
Až 900 vojáků plánuje vyslat Gruzie, dalších 600 pak Polsko, 250 Slovensko, 150 Portugalsko a 100 možná i Česká republika. O navýšení o desítky vojáků uvažuje například i Albánie.
Německo ke včerejšku zatím žádný příslib nedalo s odůvodněním, že počátkem roku přehodnotí dosavadní strategii. Je prý ale ochotno udělat více ve výcviku afghánské policie.
Podobně reagovala i Francie. Prezident Nicolas Sarkozy ale uvedl, že přezkoumá možnosti na vyslání dalších sil do připravované konference o Afghánistánu, která se uskuteční 28 ledna v Londýně.
