NATO přijme v Praze nové členy

Brusel - (Od zpravodaje MF DNES) - Na pražském summitu v listopadu 2002 přijme NATO nové členy. Na druhé vlně rozšíření se ve středu v Bruselu shodli nejvyšší představitelé aliance jen dva roky poté, co do řad NATO vstoupily první tři nové země z Východu. "V Praze dojde příští rok k rozšíření," potvrdil šéf aliance George Robertson.

Na zasedání NATO v Bruselu - Zleva v popředí americký prezident George Bush, generální tajemník NATO George Robertson, prezident ČR Václav Havel, francouzský prezident Jacques Chirac a britský premiér Tony Blair na vrcholném zasedání Severoatlantické aliance, které se konalo 13. června v Bruselu. (13. června 2001) | foto: Jan Třeštík, ČTK

"Členové NATO se shodli, že nulová varianta je ze stolu ," prohlásil Robertson. Nulová varianta znamenala, že by v Praze aliance nepřijala nikoho.

"Musíme napřáhnout ruce a otevřít srdce novým členům, abychom vybudovali bezpečnost pro celou Evropu," prohlásil vzletně prezident USA George Bush v úvodním slovu na bruselském summitu aliance. Doslova řekl, že ve starobylém hlavním městě nové demokracie, našeho spojence, (Praze), musí aliance připravit závazky reagující na výzvy naší doby.

Zdroje aliance ale zároveň potvrdily, že podmínkou přijetí jakéhokoli nového člena bude splnění řady podmínek, obsažených v Plánech akcí pro členství (MAP). "MAP je základním kamenem – chtějí rozšíření, ale jen když budou splněna požadovaná kritéria," uvedl zdroj.

Noví kandidáti mají těžší podmínky
Před branami aliance stojí devět zemí. Vedle Pobaltí (Litva, Lotyšsko a Estonsko) je to zejména Slovensko a Slovinsko, ale i Rumunsko, Bulharsko, Makedonie a Albánie. Také Chorvatsko už naznačilo, že by mělo zájem. Jak uvedl vysoký činitel aliance, tentokrát zřejmě nebude možné ignorovat pobaltské státy, ale ani 'lekce' z prvního rozšíření.

Tyto 'lekce' vysvětlují, proč NATO tak trvá na plnění MAP, které vedle řady politických reforem zahrnuje i požadavky na řádné budování ozbrojených sil.

Polsko, Maďarsko a Česká republika vstupovaly do NATO bez toho, aby dlouhodobě přizpůsobovaly úroveň svých vojenských sil požadavkům aliance. To vyvolalo řadu problémů, kterým se chce vyhnout.

Uchazeči požadavky respektují. "NATO je naše pojišťovací politika. Přimějí nás ke kázni a k rekonstrukci vojenských sil. Jakmile se připojíme k EU a NATO, budeme pevně zakotveni v Evropě," prohlásil slovinský ministr zahraničí Dimitrij Rupel.

Intervence NATO v Makedonii
Na bruselském summitu se mimo jiné rozvířila i diskuse o možné intervenci aliance v Makedonii. Francouzský prezident Jacques Chirac svým protějškům řekl, že NATO nesmí dovolit další cyklus násilí a nesnášenlivosti na Balkáně, který by ohrozil stabilitu celé oblasti. "Nesmíme vyloučit žádnou možnost, abychom tomu zabránili," uvedl. Vyvolal tím okamžitě spekulace, že Francie podporuje přípravu mírové vojenské operace v Makedonii.

Americký prezident George Bush naopak myšlenku, aby aliance v Makedonii intervenovala, odmítl. Usoudil, že je třeba nejdříve hledat politické řešení.

"Svět nemůže být založen na hrozbě vzájemného vyhlazení
útočnými zbraněmi. V budoucnu musejí hrát důležitější roli
obranné systémy před útočnými - jsme obranná aliance."

Václav Havel

Havel podpořil protiraketový štít USA
Na summitu se diskutovalo i o americkém projektu raketové obrany, který prosazoval prezident USA. Český prezident Václav Havel protiraketový štít podpořil. Zdůraznil, že nelze bránit vědeckotechnickému pokroku a že je vhodné ho zapojit do služeb lidí. Podle něho je lepší budovat obranné prostředky než stavět na rovnováze vzájemných útočných kapacit.