Ischinger novinářům upřesnil, že generální tajemník NATO Javier Solana předal pozvání ruskému ministru zahraničí Igoru Ivanovovi při zasedání Rady NATO-Rusko v Bruselu. Dodal, že pozvání je snahou Aliance dále posílit nové partnerství s bývalým nepřítelem z dob studené války.
NATO chystá svoji novou budoucnost - i pro Čechy
Kde může NATO zasáhnout, jaké zbraně smí použít a jaká přitom bude role Evropy - na tyto tři otázky, které se už záhy budou týkat i Čechů, se včera snažili odpovědět ministři zahraničí aliance v Bruselu.
Jejich setkáním začalo hledání zásad nové strategické koncepce NATO.
"NATO zůstane základem obrany Evropy," ujistil šéf aliance Javier Solana. Pod jeho vedením se aliance včera zaměřila na to, čím chce být v novém nestabilním světě a podle jakých zásad míní napříště jednat. Nová koncepce má být hotova na washingtonském summitu v dubnu 1999.
"Tato koncepce musí odrážet rovnováhu mezi aktivitami podle článku 5 smlouvy NATO a ostatními misemi aliance," popsal vysoký činitel obranné organizace účel jednání. Článek pět zajišťuje společnou obranu členů, dalšími misemi aliance jsou nyní její zásahy k prosazení míru v Kosovu, Bosně a v Makedonii.
"Prvním úkolem NATO vždy zůstane obrana proti agresi," tvrdí americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Tento názor má širokou podporu stejně jako myšlenka škrtnout z nové strategie jméno nepřítele, kterým byl dosud zaniklý Sovětský svaz.
Hledání rovnováhy mezi dosavadním posláním a bojem s novými bezpečnostními riziky však vyvolává řadu sporů. Problémem totiž zůstává, jak a kde všude má NATO příští agrese a hrozby pro bezpečnost odvracet.
Podle Německa by to mělo jít bez použití atomových raket a pum. S jeho představami však většina členů nesouhlasí. "Je důležité udržet spojení mezi jadernou doktrínou NATO a nukleární doktrínou té země, která alianci poskytuje většinu jejích jaderných zbraní," uvedl činitel aliance v jasné narážce na Spojené státy. Ty prosazují, aby nadále platila zásada, podle níž může NATO sáhnout k jadernému úderu jako první. Tato hrozba je určena zejména zemím, které mají jiné zbraně hromadného ničení - chemické a biologické, jako je tomu zřejmě u Libye, Iráku či Íránu.
U mnoha Evropanů vyvolala obavy americká snaha rozšířit zeměpisný rámec působení aliance. Podezřívají USA, že chtějí z NATO udělat světového četníka. "Nepředvídal bych operace NATO v Africe," snažil se tyto obavy uklidnit Solana. Podle něho však rozšíření oblasti vychází z reality, už teď aliance působí na Balkáně.
Americkou nedůvěru zase probouzí britsko-francouzský plán na posílení vojenské role Evropy. Britský ministr zahraničí, jehož země byla tradičně nejbližším spojencem USA v alianci, se proto snažil Američany ujistit, že NATO zůstane stále základem.
Albrightová přesto Evropany varovala před hrozbou duplikace obranných aktivit, odcizením obou stran Atlantiku, jakož i před diskriminací vůči nečlenům EU. Vedle Islandu a Norska k nim patří zejména Turecko.
Jaderný spor ukázal, že i vzorně demonstrovaná shoda tří uchazečů o členství má své meze. "Ocenil jsem výzvu Joschky Fischera k diskusi o věcech, které dosud mnozí považovali za tabu," řekl o německém návrhu ministr zahraničí Jan Kavan, zatímco jeho polský protějšek Bronislaw Geremek uvedl: "Je to špatná debata. Tento požadavek snižuje pro Poláky pocit bezpečnosti."
