"Poskytneme výcvikové týmy a vybavení potřebné k tomu, aby afghánská armáda do roku 2010 čítala osmdesát tisíc vojáků," shodli se představitelé NATO.
Vybudování takové armády, která dokáže zajistit stabilitu a bezpečnost v Afghánistánu, je podle přijaté alianční strategie nezbytnou podmínkou k tomu, aby mezinárodní jednotky mohly v budoucnu zemi opustit.
Afghánský prezident Hamíd Karzáí na summitu nastínil, že afghánská vláda a armáda jsou připraveny převzít od NATO zodpovědnost za bezpečnost v metropoli Kábulu a jeho okolí, kde doposud dohlíží na klid přes pět tisíc vojáků mezinárodních sil.
Ke strategickému plánu Aliance poznamenal, že "pokud se ho podaří zcela naplnit, přinese afghánskému lidu bezpečnost, o kterou usiluje".
Kdy by se mohly alianční jednotky z oblasti začít stahovat, ale strategie neuvádí. "Přítomnost NATO v Afghánistánu bude nutná ještě dlouhou dobu," prohlásil generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy potvrdil, že Paříž vyšle do Afghánistánu další jednotky. Současný kontingent o síle patnácti set mužů by mělo posílit dalších 700 vojáků. Podle Sarkozyho musí být NATO "aktivnější a zvítězit nad islámskými radikály, pokud nechce zůstat v Afghánistánu navždy".
Oznámení o francouzských posilách přivítaly nejen Spojené státy, ale především Kanada. Premiér Stephen Harper v reakci uvedl, že Kanada ponechá své jednotky v jižní části Afghánistánu do roku 2011.
Podmínka, že pro další setrvání kanadských oddílů musí spojenci posílit misi o další tisíce vojáků, byla podle něj na summitu splněna.
"Celé mezinárodní společenství, sdružené v OSN, stojí za vámi," uvedl na adresu Aliance generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který se jednání o Afghánistánu rovněž účastnil. Podle něj je naprosto nezbytné, aby mezinárodní společenství pokračovalo v afghánské misi do té doby, než bude "afghánská vláda stát na vlastních nohou".
