V Gruzii jde již o druhý podobný projekt. V letech 2003 až 2006 se NATO finančně podílelo na likvidaci 530 naváděných střel země-vzduch.
V příštím roce půjdou peníze ze zvláštního fondu aliančního programu Partnerství pro mír na likvidaci devíti tisíc nepotřebných raket z gruzínských arzenálů.
Podle tiskové služby v bruselské centrále NATO by měla likvidace zbraní začít příští rok. Demontováno by mělo být přes tisíc střel S-8, přes 5700 raket Alazan a takřka 2000 raket Kristall.
Střely budou nejprve pečlivě prozkoumány a poté převezeny do demontážních center Ponichala a Vaziano. Předtím ale obě místa projdou důkladnou modernizací a budou vybaveny zařízením na likvidaci raket.
Celý projekt povedou Litva, Lotyšsko a Estonsko. Finanční podporu ale poskytnou i další členské státy NATO včetně České republiky. Na likvidaci raket budou dohlížet zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci V Evropě (OSCE) a alianční agentura NAMSA.
Likvidaci raket má už za sebou například Bulharsko. S americkou pomocí nechalo demontovat zhruba stovku raket SS-23, Scud a Frog, které byly ve výzbroji armády. Rakety SS-23 typu země-země mají střední dolet a mohou nést konvenční i jaderné hlavice.
NATO se finančně angažuje i při likvidaci nášlapných min na Balkáně. V Srbsku a Černé Hoře bylo za peníze ze speciálního fondu Aliance zneškodněno přes 1,3 milionu min, v Albánii a Moldávii dalších 1,5 milionu. Do programu se už zapojila i Ukrajina, která měla ve výzbroji armády až sedm milionů min.
