Vyslanci devatenácti členských zemí rokují v bruselském sídle aliance už od pondělí. Pokračují však formou individuálních konzultací. Ve čtvrtek zrušili plánované šesté oficiální setkání od počátku týdne.
"Je zřejmé, že při společných jednáních nejsme schopni dosáhnout pokroku, proto budeme pokračovat v neformálním duchu," řekl mluvčí NATO Yves Brodeur.
"Dosáhneme dohody nejpozději v sobotu. Rozhodnutí plně uspokojí turecké zájmy," oznámil německý ministr obrany Peter Struck.
Podle amerického generála Richarda Myerse aliance zkoumá možnost pomoci Turecku bez politického rozhodnutí členů aliance. "Experti se domnívají, že pomoc lze legálně takto poskytnout," podotkl Myers.
Německo, Francie a Belgie vyvolaly jednu z nejhorších krizí za celou dobu existence NATO. Turecko kvůli jejich vetu vůbec poprvé uplatnilo článek 4 Washingtonské smlouvy, zakládajícího paktu aliance.
Turecká média postoje kverulantů, jak trojici zemí nazval šéf NATO George Robertson, chápou. Jde o boj o vliv mezi Evropou a USA, naznačují komentáře.
"Evropané se obávají, aby USA neudělaly z NATO organizaci na podporu pax americana, která by netolerovala žádné odštěpenecké názory," míní deník Cumhuriyet.
Berlín, Paříž a Brusel odmítají začít s přípravami obrany už nyní, protože NATO by tak podle jejich názoru prakticky souhlasilo s americkým úderem na Irák.
Zbylých šestnáct členů však souhlasí, aby se s vojenským plánováním, zahrnujícím využití letadel AWACS, střel Patriot a protichemických jednotek, začalo co nejdřív.
Argumentem zastánců rychlého rozhodnutí je dlouhá doba, potřebná k rozmístění protiraketových střel Patriot v Turecku.
Experti odhadují, že přípravy si vyžádají zhruba měsíc. Podle zpráv různých tajných služeb se ovšem USA chystají na Irák zaútočit na přelomu února a března. - předchozí vývoj zde
