„Vojenská mobilita je úzce spojená nejen s infrastrukturou, ale také s odstraňováním právních překážek, jako je byrokracie, poplatky a cla, abychom mohli snadno přesunovat síly po celé Evropě. V případě potřeby by mělo být snadné přesunout síly z Toulouse do Tallinnu,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg po schůzce ministrů devětadvacítky s představiteli Evropské unie.
Takzvaná vojenská mobilita se podle něj stane jedním z klíčových témat spolupráce s unií. Podle Stoltenberga doslova „vlajkovou lodí“. Na nadcházejícím červencovém summitu chce vyhlásit Aliance s unií další balíček oblastí spolupráce.
NATO zvyšuje bojovou připravenost. Umožní to plán s názvem Čtyřikrát třicet |
Kromě boje s kybernetickými či hybridními hrozbami nebo kooperaci na námořních operacích má projekt hladkého pohybu spojeneckých vojsk napříč Evropou jasnou prioritu.
„Jednotky můžeme po Evropě snadno přesouvat už nyní. Všichni vidíme, že to jde. Chceme ale, aby se to stalo normou, nikoliv až reakcí v případě krize,“ konstatoval americký ministr obrany James Mattis. Jak podotkl, řada omezujících byrokratických předpisů v jednotlivých zemích, platících v době míru, by pravděpodobně rázem přestala v době krize platit.
NATO a EU nyní podle Stoltenberga hledají způsoby, jak sjednotit legislativu jednotlivých zemí, která by odstranila překážky, jež zpomalují vojenské konvoje.
Stejně tak dostatečné přepravní kapacity a infrastrukturu v podobě silnic, mostů, železnic, přistávacích drah a přístavů.
Zejména pak státy takzvaného „východního křídla“ NATO musí mít dostatečnou „propustnost“ pro těžkou vojenskou techniku. Není přitom tajemstvím, že v dobách studené války byly v zemích Varšavské smlouvy včetně někdejšího Československa dopravní stavby včetně mostů či tunelů dimenzovány tak, aby po nich bez problému projely lehčí sovětské tanky. Avšak pro daleko těžší techniku nepřátelského Západu představovala dopravní infrastruktura východních zemí nečekanou past.
Zdálo by se, že po ukončení studené války a vstupu bývalých zemí Varšavské smlouvy do Aliance začnou postkomunistické státy tuto past urychleně likvidovat. Jenže úpravy infrastruktury na západní standardy nebyly po pádu totality na Východě tou nejvyšší prioritou.
Unie už má plán modernizace
Evropská unie už má vlastní plán na investice do potřebné infrastruktury či do modernizace. Obě organizace podle šéfa NATO spolupracují v tom, aby takové investice braly v potaz reálné potřeby pro přesuny spojeneckých sil a nezbytného vybavení.
Konkrétní parametry a požadavky už od Stoltenberga dostali šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker i předseda Evropské rady Donald Tusk.
S nimi chce navíc generální tajemník aliance před summitem NATO podepsat společnou dohodu o další spolupráci. „Jde o schopnost pohybovat se libovolným směrem podle toho, kde to je potřeba. Takže jde o schopnost NATO reagovat na hrozby a výzvy, které přicházejí, o odstrašení a obranu,“ konstatoval Stoltenberg.
Země V4 chtějí řídit logistiku
Země visegrádské skupiny (V4), tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, chtějí ve vojenské logistice úzce spolupracovat. Na okraj schůzky ministrů obrany podepsali představitelé V4 memorandum o plánu na vytvoření společného logistického velitelství (V4 Joint Logistics Support Group Headquarters, V4 JLSG HQ).
České gripeny mají posílit vzdušnou skupinu pod velením Německa |
„Jde o první příspěvek států V4 ke kolektivní obraně NATO. O to významnější je, že si armády V4 berou na starost logistiku, která je základem jakékoliv vojenské aktivity,“ řekla ministryně obrany Karla Šlechtová. Jde podle ní o nezbytný krok pro posilování obranných schopností NATO, a tím pro zajištění obrany Česka.
Příslušné memorandum v pátek podepsali také slovenský ministr Peter Gajdoš, nový maďarský ministr obrany Tibor Benkő a náměstek polského ministra obrany Tomasz Szatkowski. Podle návrhu každá ze zemí poskytne čtvrtinu personálu velitelství a bude si hradit své náklady.
