„Je to nestydaté prohlášení,“ řekl Trump o Macronových slovech. „Nemůžete přece chodit a trousit o NATO takové poznámky... je to velice urážlivé,“ dodal.
Podle amerického prezidenta by se měl Macron soustředit spíše na obtížnou situaci ve Francii například v souvislosti s vysokou nezaměstnaností a protesty hnutí žlutých vest. „Nikdo nepotřebuje NATO více, než Francie, a ten kdo profituje nejméně, jsou upřímně řečeno Spojené státy,“ řekl.
O „mozkové smrti“ NATO hovořil Macron v listopadovém rozhovoru poskytnutém britskému týdeníku The Economist.
Tento stav podle něj způsobil nezájem Spojených států a vpád Turecka do Sýrie. Francouzský prezident také řekl, že Evropská unie musí posílit svou obranyschopnost, a snížit tak závislost na Spojených státech a vyjasnit si své strategické cíle.
Řada států včetně Německa poté Macronovo hodnocení kritizovala, sám francouzský prezident ho ale hájil s tím, že se stalo „užitečným budíčkem“ směrem k aliančním partnerům.
Trump dlouhodobě kritizuje evropské státy, zvláště pak Německo, za to, že nedávají na obranu požadovaná dva procenta hrubého domácího produktu. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga letos dosáhne stanoveného cíle devět zemí, což chce Stoltenberg v Londýně prezentovat jako nebývale rychlý nárůst.
Většina států včetně Česka se hodlá na summitu opět přihlásit k závazku, že stanoveného cíle dosáhne v roce 2024. Na tom se státy NATO shodly už v roce 2014 na summitu ve velšském Cardiffu.
Česko bude zastupovat prezident Miloš Zeman, doprovázet ho budou ministr zahraničí Tomáš Petříček a ministr obrany Lubomír Metnar. Na středečním zasedání bude mít každý z lídrů aliančních zemí tří až čtyřminutové vystoupení. Zeman už dříve řekl, že bude chtít mluvit o potřebě zaměřit se na boj proti mezinárodnímu terorismu.
Stoltenberg: Polsko bychom před Ruskem bránili
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před summitem prohlásil, že Severoatlantická aliance nepovažuje Rusko za nepřítele, ale odpoví, pokud Rusko napadne Polsko a pobaltské státy.
„Silnou přítomností sil NATO v Polsku a pobaltských zemích vysíláme Rusku velmi silný signál: pokud dojde k útoku na Polsko a pobaltské země, odpoví na to celá aliance,“ prohlásil v rozhovoru pro polský list Rzeczpospolita a několik dalších médií.
„Rusko takto nedefinujeme (jako nepřítele NATO). Prostě v případě potřeby odpovíme. Musíme si být jistí, že to, co vidíme na Ukrajině – invazi Ruska proti jeho sousedovi – se vůči členovi NATO nemůže opakovat,“ zdůraznil rovněž Stoltenberg.
Obranu pobaltských států Severoatlantickou aliancí ale komplikuje chování a přístup Turecka. Jeho prezident Recep Tayyip Erdogan před odletem na summit do Londýna zopakoval, že Ankara nepodpoří další posílení obrany Pobaltí, pokud aliance neuzná jako teroristické ty skupiny, proti nimž Turecko bojuje. To se týká především syrských kurdských oddílů YPG, které však výrazně pomohly při porážce teroristické organizace Islámský stát v Sýrii.