„Očekávám, že odsouhlasíme zahájení plánování výcvikové mise NATO v Iráku,“ prohlásil Stoltenberg s tím, že je důležité, aby spojenci zemi po skončení bojových operací stabilizovali. Irácké bezpečnostní složky mají být schopné čelit teroristům samy.
Aliance se sice na výcviku iráckých jednotek už řadu měsíců podílí. Několik desítek specialistů například učí Iráčany zneškodňovat výbušniny. Výcviková mise je ale početně velmi skromná. jde jen o desítky poradců a instruktorů.
Místa pro nová velitelství NATO nabízejí Německo a USA |
To by se podle Stoltenberga mělo změnit. Přesné počty, kolik výcvikových instruktorů by spojenci do Iráku vyslali, ale zatím neuvedl.
Připustil ale, že by NATO mohlo novou misi spustit v červenci během svého summitu. Irák už podle něj Alianci oficiálně o pomoc s výcvikem požádal a na větší zapojení NATO jako celku tlačí také Spojené státy.
Stoltenberg připomněl, že je Aliance součástí globální koalice, která v Iráku a v Sýrii bojuje proti takzvanému Islámskému státu. Spojenci poskytují průzkumné letouny AWACS. Koalice podle Stoltenberga učinila velký pokrok a islamisté v Iráku a Sýrii ztratili zhruba 95 procent území, které kdysi ovládali.
„Více než sedm a půl milionu lidí bylo osvobozeno. Jakmile koalice přesune zaměření z bojových operací na budování kapacit, bude podpora v podobě výcvikové mise NATO ještě důležitější,“ dodal.
V Iráku v současné době také působí 30 českých vojáků leteckého poradního týmu, jejichž úkolem je výcvik zdejších pilotů na letounech L-159, které si Irák pořizuje. Mise pokračuje už od srpna 2016. Loni v září Česko do země vyslalo čtyřčlennou jednotku Vojenské policie (od února 2018 bude posílená o další 3 členy), která cvičí irácké kolegy.
A několik týdnů v Iráku také pracuje také dvanáctičlenná výcviková jednotka protichemického vojska. V zemi bude následujících šest měsíců učit irácké specialisty radiační, chemický a biologický průzkum i dekontaminaci osob, techniky a materiálu.
Výdaje na obranu rostou
Kromě zahraničních misí čeká na ministry obrany hned několik dalších důležitých témat. Obecně se očekává, že schválí vytvoření dvou nových spojeneckých velitelství.
První logistické má zabezpečit rychlé přesuny vojenských sil a materiálu po Evropě v případě ohrožení či krize. Druhé velitelství, takzvané Atlantické má zajistit ochranu námořních tras a spojení mezi Evropou a Severní Amerikou.
Ministři budou jednat také o výdajích na obranu. V roce 2014 se všechny členské země Aliance kvůli změněné bezpečnostní situaci po ruské anexi Krymu dohodly, že zvýší výdaje na obranu na 2 procenta HDP a budou více investovat více do klíčových bojových schopností a vybavení. Podle Stoltenberga se ukazuje, že spojenci sliby postupně plní.
„V roce 2014 pouze tři spojenci dávali na obranu dvě procenta HDP nebo více. V letošním roce očekáváme, že osm spojenců splní cíl,“ uvedl s tím, že do roku 2024 dosáhne hranice nejméně 15 zemí. „Jedná se o značný pokrok a dobrý start. Ale čeká nás ještě dlouhá cesta,“ konstatoval.
