„Vyzvali mě, abych nadále zkoumal možnosti smysluplného dialogu s generálem Gerasimovem, jenž by vedl ke snižování rizik a vyšší transparentnosti,“ konstatoval Pavel po dvoudenním jednání osmadvacítky v Bruselu.
O navázání kontaktu s náčelníkem generálního štábu ruské armády Valerijem Gerasimovem se Pavel podle svých slov pokouší opakovaně. Jak uvedl před novináři, od nástupu do čela Vojenského výboru to bylo nejméně pětkrát. „Naposledy minulý týden,“ konstatoval Pavel.
Zatím však neúspěšně. Podle generála se nepodařilo s ruskou stranou dohodnout ani témata debaty, která by měla vést ke snižování rizik a vyšší transparentnosti Ruska a NATO ve vojenské oblasti.
Neúspěšné byly dosud i snahy začít s Gerasimovem prvotní diskusi, jež by mohla stanovit pravidla pro plnohodnotný vojenský dialog. Ten by podle Aliance mohl pomoci předcházet tragickým nedorozuměním, nehodám a pomoci rychle řešit případné incidenty, jakým bylo například sestřelení ruského vojenského letounu na hranicích Turecka.
„Potřebujeme nastavit základní míru důvěry“
Obecně se nejčastěji hovoří o situaci nad Baltem, kde si NATO stěžuje především na chování ruských vojenských pilotů. Ti létají bez letových plánů, nekomunikují s řízením letového provozu a létají bez automatických odpovídačů nebo narušují vzdušný prostor členských zemí NATO. Startovat k nim proto musí alianční pohotovostní stíhačky, které prostor v Pobaltí chrání.
„Potřebujeme vytvořit kontakt, nastavit jistou základní míru důvěry, agendu a teprve pak můžeme naše experty jasně pověřit k diskusi. Taková je naše nabídka a čekáme na reakci z Moskvy,“ uvedl Pavel.
Severoatlantická aliance přerušila prakticky veškerou spolupráci s Ruskem po anexi Krymu v roce 2014. V reakci na ruské chování včetně akcí na Ukrajině rovněž spojenci posílili svou vojenskou přítomnost na východním křídle.
