Pod tuto hranici, kterou stanovila v roce 2002 dohoda na pražském summitu NATO, sklouzla i Česká republika a Slovensko. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo NATO, poprvé i s údaji za Ruskou federaci.
Podle aliančního sborníku tyto země vynakládají na svou bezpečnost mnohem menší část ze svého rozpočtu než Spojené státy. Ani USA si přitom nemohou dovolit investice, o něž by Pentagon stál. - více ZDE
USA na obranu loni vydaly 3,9 procenta svého hrubého domácího produktu, Rusko 3,1, Česko 1,9 a Slovensko 1,8; Lucembursko dokonce jen 0,8 procenta.
V absolutních číslech přesáhly obranné výdaje USA 462 miliard dolarů. Následovala Francie s téměř 52 miliardami a Británie (necelých 49 miliard USD), zatímco výdaje Ruska podle aliančního přepočtu představovaly 16,7 miliardy.
Česko na obranu utratilo necelých 1,98 miliardy dolarů, Slovensko 728 milionů. Nejméně vynaložilo Estonsko - 171 milionů.
"Je smutné pro alianci, že většina zemí sklouzla pod práh, stanovený džentlmenskou dohodou na pražském summitu. Dvě procenta, která měla být podlahou, se stala stropem," postěžoval si nedávno vrchní velitel aliančních sil v Evropě americký generál James Jones.
Výzvy k přeměně svých armád si řada zemí podle generála vyložila špatně - místo škrtání nepotřebných sil se pustila do škrtů v obranných výdajích, a tím trpí akceschopnost vojáků i během aliančních operací.
Pro evropské spojence je problémem i struktura obranných výdajů. Podle aliančního sborníku vynakládají USA třetinu peněz na platy vojáků a čtvrtinu na výzbroj, zatímco v Česku personální náklady pohltí více než polovinu prostředků, v Belgii, Řecku či Itálii dokonce tři čtvrtiny.
