Ilustrační foto.

Ilustrační foto.

NATO a Rusko vyvíjejí detektor špinavých bomb

  • 5
NATO a Rusko společně vyvíjejí speciální přenosný detektor, který dokáže odhalit takzvanou špinavou bombu. Vědci už otestovali prototyp. Zařízení by v budoucnu mělo chránit nejen vojáky v aliančních misích, ale i civilní infrastrukturu.

Prozatímní prototyp detektoru nazvaný SENNA na odhalování takzvaných špinavých bomb je výsledkem dvouletého výzkumu vědeckých týmů NATO a Ruska.

Špinavá bomba je označení pro zbraň způsobující zamoření rozmetáním radioaktivních látek pomocí klasické výbušniny.

Vyvíjené zařízení pracuje na principu neutronové analýzy a obsahuje neutronový generátor, tři neutronové senzory a sadu čtyř detektorů pro gamma záření. Přístroj dokáže odhalit a rozeznat radioaktivní materiály, ale i výbušné a chemické látky.

Nebezpečné látky přitom dokáže objevit uvnitř cestovních zavazadel, v lodních kontejnerech nebo v celých budovách.

Aliance plánuje, že by zařízení mělo chránit nejen vojáky v zahraničních misích, ale uplatní se hlavně v civilní infrastruktuře. V budoucnu tak zřejmě bude běžnou součástí bezpečnostních opatření ve veřejných budovách, na letištích nebo v přístavech.

Jak uvedla tisková služba v bruselském sídle aliance, projekt je součástí spolupráce s Ruskem v boji proti terorismu. Zařízení už vědci úspěšně otestovali v dubnu v laboratořích v Sankt Petersburgu.

Takzvaná špinavá bomba není nukleární zbraní a nemá její účinnost. S její pomocí je možné v okolí výbuchu rozptýlit radioaktivní materiál, který může zasáhnout velké množství obyvatel a způsobit podle míry ozáření smrt mnoha lidí. Oblast, kterou zasáhne, pak může být dlouhé měsíce neobyvatelná, do té doby, než se ji podaří dekontaminovat.

Může jít i o velmi primitivní konvenční nálož (například dynamit), která je nějakým způsobem spojena s radioaktivním materiálem. Nemusí přitom jít o nejznámější uran.

Radioaktivní látky se běžně používají na univerzitách, v nukleárním inženýrství, nukleární fyzice, v detektorech kouře, v zařízení pro hledání naftových ložisek, v naftových vrtech, v lékařství při léčbě nádorů a sterilizaci zařízení nebo v potravinářství při ozařování potravin proti bakteriím.

O nebezpečí špinavých bomb se začalo diskutovat po teroristických útocích na USA z 11. září 2001. Rok poté totiž americké úřady v Chicagu zadržely Abdalláha al Muhádžira, podezřelého z napojení na vůdce Al-Kajdy a z plánování dalších útoků na území USA prostřednictvím špinavých bomb. Terorista počítal s tím, že získá radioaktivní materiál pro bombu přímo v USA. - více zde

, natoaktual.cz

Nejlepší videa na Revue