Křesťané si připomínají, že před dvěma tisíci lety se narodil Ježíš Kristus. Věří, že je Božím synem, Vykupitelem a Mesiášem zaslíbeným Izraeli o 800 let dříve proroky. Svátek Narození Páně se na datu 25. prosince ustálil zřejmě v 5. století.
Postavu Ježíše do určité míry zahrnuli do svého náboženství i muslimové, zato Židé na "svého" Mesiáše čekají dodnes.
"Ježíškovi", který nosí českým dětem dárky, je však podstatně méně než 2000 let. Vždyť i zvyk stavět na Vánoce jesličky je starý teprve sedm století a v českých zemích zdomácněl až před dvěma sty lety. Tradice vánočních stromků je ještě o něco mladší.
Na Vánoce chodí do kostela nejen věřící, ale i ti, kteří víru v Boha nevyznávají nebo ji nepraktikují. Statistiky z posledních let ukazují, že se na bohoslužbách během svátků objeví bezmála polovina Čechů, ačkoli běžně přichází pravidelně o nedělích během roku do kostelů méně než půl milionu lidí, tedy zhruba jen pět procent obyvatel.
Někteří lidé chodí do kostela dokonce jen jednou za rok - právě na Štědrý večer. I to je důvodem, proč se na některých místech neslouží katolické mše se svatým přijímáním, ale koná se jen bohoslužba slova.
Na Štědrý den se někde konají také odpolední katolické bohoslužby, aby mohly vánoční atmosféru v kostele zažít i rodiny s dětmi. Tradice půlnočních bohoslužeb je živá i v Církvi československé husitské.
Vánoce jsou pro jehovisty pohanské svátky
Příslušníci Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi, třebaže se považují za křesťany, Vánoce neslaví. Ústředím své organizace jsou přesvědčováni, že Vánoce jsou pohanské svátky a že dávání dárků nepřináší štěstí.
Děti svědků Jehovových se proto nesmějí podílet na vánoční výzdobě, přispět na vánoční dárek pro učitele ani zpívat koledy a rodiny jehovistů nesmějí mít na Vánoce doma stromeček.
Z neslavení Vánoc, Velikonoc a dalších svátků se stal významný prvek skupinové identity a zároveň společenské izolace, pro svědky Jehovovy podle religionistů velmi typické.
Vánoce slavili až do roku 1925, potom však dospěli k názoru, že 25. prosinec byl datem pohanského svátku a že křesťanstvo, od něhož se v mnohém odlišují a označují ho za "odpadlé" od víry, datum svátku převzalo, aby si usnadnilo získávání pohanů na víru.
Svědkové Jehovovi, věřící ve stejného Boha, ale pracující s rozdílnou teologií, považují křesťany za nepravověrné. Křesťanské církve o jehovistech hovoří obdobně a kritizují jejich organizaci i způsob misie.