Před lety tak prahl po vládě, že kvůli ní porušil odvěké tabu politiky. Nechal Tlustého, aby na základě vymyšlených čísel lhal o snižování daní pro všechny v předvolební kampani. Za nejasných okolností přetáhl pak dva poslance protivného tábora. Mluvilo se hodně o úplatcích.
A nyní to Topolánka v několika dnech zasáhlo: Tlustý ho zradil, jak nejhůře mohl. Dva poslanci od něj (za nejasných okolností) odpadli. A vrchní soud je přesvědčen o tom, že Dalík je úplatkář. - čtěte Soud: Kořistka prokázal, že ho Dalík a Večerek chtěli uplatit
Vcelku sympatické vystoupení, které stovková vláda předvedla, tak upadá kvůli tomu, co ji umožnilo. Bylo by to poučení přímo do nějakého kázání o tom, jak nelze dojít k dobrému cíli přes shnilé prostředky. Ale opravdu nastává soumrak? Krom toho, že nad kabinetem zafičel mrazivý podzim, se nezměnilo nic.
Když ne Tlustý, tak Schwippel a Raninec vládu podpoří. Kořistka sice dostal satisfakci, ale žádný nový důkaz nepředvedl. Dalík nejspíš nebude znovu obžalován a mnozí mu uvěří. Moravovo kupčení s polonahým Tlustým je sice obskurní, ale nedosahuje ani po kotníky obludnosti Grossova Vika a Roda. Na tenhle skandál se zapomene jako na tisíc předchozích.
Topolánek našlapuje jako indický fakír mezi hady už dva roky a vždycky přežil. Tak co tedy teď kabinet ohrožuje? Politické potíže nevznikají ve vířivkách. Vířivky jsou většinou plodem politických potíží.
Utone Topolánek ve vířivce?
V posledních měsících narazil Topolánek na hranice vládnutí. Od počátku mu hardlineři, jejichž hlásnou troubou byl Tlustý, vyčítali, že příliš ustupuje od programu ODS. Bránil se tím, co prosadil v oblasti daňových zákonů, rozpočtových škrtů, boje proti byrokracii.
Jenže pak vzbouřenci v ODS smetli vyrovnání s církvemi. Zdravotnická reforma se zadrhla kvůli lidovcům a zeleným. Zůstaly jen její "prostým lidem" nenáviděné symboly: Julínek, Cikrt a drobné u doktora. Svému příteli Bursíkovi sice premiér předložil na stříbrném tácu omezení kamionového provozu, ale své spojence tím naštval.
Topolánek vydává obrovskou energii na to, aby prosadil nesplnitelné úkoly. ODS však to, že vláda o vlas polidštila a zcivilizovala zemi, nestačí. Hmatatelné úspěchy nejsou, veškerá špína zůstává na modrých, popularita klesá.
Vyplácí se totální konfrontace s ČSSD, kterou nastartovala volební kampaň roku 2006? Ne. Dokáže Topolánek změnit včas sebezáhubný kurz? Ne. Čeká ODS série volebních katastrof, která skončí osmiletou érou v opozici? Ano.
Dovedu si představit, že takto si odpovídají na životní otázky lidé kolem Václava Klause či Pavla Béma. Politický instinkt jim velí otočit kormidlem. Byli by možná rádi, kdyby se Topolánek utopil ve vířivce. Státní pohřeb se všemi poctami nebo místo evropského komisaře, kdyby bylo volné...
Topolánek, ačkoliv teď vypadá jako opadávající strom, však má řadu trumfů v ruce. Vyhrál šestery volby. Vydupal ze země vládu. Zaopatřil množství věrných z ODS. Prosadil přece jen pár středopravých reforem. Dokáže deptat své soupeře stejně bezohlednými prostředky, jaké proti němu používají oni. Vířivka, odchod poslanců ani nepřímý důkaz o Dalíkových rejdech ho nejspíš nesrazí. Blížící se krajské volby jsou bitvou, kterou buď vyhraje, nebo v ní padne.
