Na neděli se Zuzana Benešová vždycky moc těšila. Mohla spát třeba do deseti a pak jít s kamarádkami ven nebo do kina. Jenže jen začala chodit do devítky, bylo všechno jinak. Hned v září rodiče rozhodli, že se musí začít připravovat na přijímačky na gymnázium, které jí vybrali.
"Celou sobotu jsem měla zkaženou, protože jsem věděla, že v neděli budu vstávat už v osm a ještě před obědem budu počítat příklady jak divá a máma mi ještě dá buď test z češtiny, nebo ze všeobecných znalostí," popisuje Zuzana. "Když jsem měla všechno bez chyby, mohla jsem jít po obědě ven, jinak jsem počítala dál," dodává.
Podle psycholožky Heleny Hudečkové, ředitelky Pražské pedagogickopsychologické poradny, je tenhle přístup rodičů úplně špatný. Dítě získá pocit, že příprava na zkoušky je za trest, dělá ji jen kvůli rodičům a může dokonce úplně ztratit motivaci se na školu dostat.
Ještě horší je, že v případě Zuzany vybrali rodiče školu, aniž se poradili s dcerou. Radka se setkala s opačným problémem.
"Naši mi neříkali vůbec nic. Táta se o moje studia nezajímal vůbec, máma jen po dobu, kdy jsem měla samé jedničky a ona se jimi mohla chlubit. Což už ve vyšších třídách nebylo. Pro mě osobně bylo těžké se nějak motivovat k většímu úsilí. Na gymnázium jsem se dostala tak tak, ale odmaturovala jsem výborně a vystudovala i vysokou."
Pro každé dítě se hodí něco jiného
Mají rodiče přípravu na zkoušky organizovat? "Záleží na věku i přístupu dítěte. Cílevědomé dítě, které se do školy chce dostat, bude mít zájem se připravovat pečlivě. Hrozí u něj naopak to, že bude věnovat přípravě až moc času," říká psycholožka.
Přístup dětí se liší také výrazně podle věku. "Páťáci, kteří pomýšlejí na osmileté gymnázium, většinou mají výborný prospěch, škola jim nedělá problémy, nemusí se učit a tudíž nemají pocit, že by se měli moc připravovat. U nich je potřeba přípravu víc vést než u deváťáků, kteří už lépe vědí, že pro úspěch je třeba něco udělat," připomíná Helena Hudečková
Začněte hned
Do přijímaček na všechny typy středních škol, které se konají 23. dubna, zbývá 201 dní, což je dlouhá doba, která však hodně rychle uteče.
"Překvapilo mě, kolik dětí přišlo počátkem října hned na první termín takzvaných zkoušek nanečisto, kde děti v jednom pražském gymnáziu vyplňují testy podobné těm na střední školy. Bylo vidět, že některé už měly předem nastudované otázky na přijímačky z internetu," říká Eva Procházková z Prahy.
Čas, který ještě do zkoušek zbývá, umožní najít rodičům a dítěti přijatelný a nejvhodnější model přípravy. Tak, aby dítě nemuselo vypustit všechny kroužky a zábavu a přitom se stihlo připravit a nemělo pocit, že se blíží konec světa.
Pokud totiž budou mít děti pocit, že jde o opravdu vážnou věc, při které nesmějí zklamat, může je nakonec zradit tréma.
"Na děti by se neměl vyvíjet nepřiměřený nátlak a rodiče by význam zkoušek neměli přeceňovat," domnívá se Drahomíra Jansová ze šumperské pedagogickopsychologické poradny. Určitě můžete zdůraznit nutnost odpovědnosti a přípravy, ale život se skládá i z neúspěchů a jsou možnosti další volby školy.
"Rodiče by měli rozhodně s dětmi konzultovat výběr školy. Když dítě chce samo studovat, je snazší ho motivovat k přípravě - děti by měly být přesvědčené samy o tom, že studium se jim vyplatí," upozorňuje psycholožka Helena Hudečková.
Zjistěte si, z čeho budou přijímačky
Nemá cenu do dítěte hustit něco, co nebude při přijímačkách vůbec potřebovat. Snažte se proto domácí přípravu přizpůsobit maximálně charakteru zkoušek. Skoro každá škola pořádá do konce roku dny otevřených dveří. Na nich vám podají informace, z jakých předmětů a jakou formou budou přijímačky probíhat.
Dost často se dají ve škole koupit také typové testy ze zkoušek z předchozích let. Počítejte s tím, že na školách, kde byly v uplynulých letech velké převisy poptávky nad nabídkou, budou testy ostřejší než jinde. Všechny potřebné informace zjistíte také na internetových stránkách škol.
Většinou se dělají přijímačky z matematiky, češtiny a z všeobecného přehledu. Na některých školách tyto testy nahrazuje nebo doplňuje test studijních předpokladů, výjimečně psychologický test nebo ústní pohovory.
Na některé, většinou odborné školy, se děti mohou dostat bez zkoušek buď díky vynikajícím vysvědčením na základní škole, vyjádřeno je to průměrem ze všech či pouze z vybraných předmětů, nebo případně dobrým umístěním na předmětových olympiádách.
Většina škol při celkovém hodnocení uchazečů kombinuje výsledky přijímacích zkoušek s prospěchem na základní škole. Váha vysvědčení však bývá na různých školách různá, od 10 do 80 procent celkových kritérií.
Nepřipravujte děti sami
Zlaté pravidlo rozumných rodičů zní: nesnažte se připravit děti ke zkouškám za každou cenu sami -pro klid v rodině to není nejlepší řešení. Kromě toho, že máte pocit, že je vaše dítě nejhloupější na světě, i když to tak vůbec není, můžete před ním také lehce ztratit tvář.
To když budete suverénně prohlašovat: "tyhle příklady spočítám levou zadní" a po několika hodinách budete muset přiznat, že jste s nimi nepohnuli.
Přípravu na zkoušky lze vyřešit mnoha způsoby - vedle nákupu souborů přijímačkových testů s řešením, které se dají pořídit třeba v knihkupectvích, kde prodávají i učebnice, za 100 až 150 korun i doučováním na základních školách nebo kurzy přímo na škole, kam se dítě hlásí.
Mnoho různých institucí organizuje další přípravu - může mít podobu zkoušek nanečisto, srovnávacích zkoušek nebo přípravných kurzů.
