„Analytici o intifádě mluvili i loni, kdy byla podobná vlna násilností, ale nakonec k ničemu takovému nedošlo. Je možné, že letos se děje něco podobného,“ říká politolog a expert na Blízký východ Marek Čejka.
Zmiňuje také aktuální zprávu izraelské tajné služby Šin Bet, která říká, že současné útoky nejsou centrálně řízeny. Výsledky zprávy popsal například zpravodajský server Jerusalem Post.
IntifádaArabský výraz pro povstání se používá v souvislosti s ozbrojeným bojem Palestinců proti Izraeli. V minulosti proběhly dvě intifády. První v letech 1987 a 1993, druhá vypukla v roce 2000 a trvala pět let. Zdroj: Wikipedia |
Podle agentury Reuters přišlo od začátku října o život sedm Izraelců a 27 Palestinců. Bilance se však téměř s každou minutou zvyšuje. Vlna násilí se nepřelévá jen tradičním Jeruzalémem, ale i jindy klidnými izraelskými městečky.
„Izraelská společnost je vynervovanější, než jsem kdy zažila. Proti raketám mají lidé pocit, že se mohou nějak bránit. Proti sebevražedným útokům v kavárnách a restauracích se můžete bránit tím, že tam nebudete chodit. Ale když někdo na ulici najednou vytáhne nůž a podřízne vás, tomu se bránit nedá. V úterý se to stalo ve městě Ra’anana, což je jedno z nejklidnějších míst Izraele,“ popisuje odbornice na Blízký východ Irena Kalhousová.
V severoizraelském městě Kirjat Ata se pak jeden Izraelec pokusil o odvetnou akci a vrhl se s nožem na jiného muže. Považoval ho za Araba, ovšem spletl se a napadl dalšího Žida.
Intifáda se nevyhlašuje
Odborníci, které redakce iDNES.cz oslovila, však mají za to, že o třetí intifádu v historii Státu Izrael zatím nejde. A to i přesto, že v Pásmu Gazy podle listu Times of Israel vyzval imám Šejk Muhammad Salláh mladé Palestince, aby se nebáli vytvořit jednotky a na Židy útočili „ve třech nebo ve čtyřech“.
Jedním z argumentů je, že množství násilných incidentů ještě nedosáhlo takové míry, aby se o intifádě dalo mluvit. Kalhousová také doplňuje, že zapojení palestinského obyvatelstva by muselo být větší a vlna násilí by musela trvat delší dobu.
Palestinec napadl nožem izraelské policisty:
zdroj: www.youtube.com„Intifáda nemá jasné časové ohraničení, ta se nevyhlašuje. Někdy se naopak stává, že některé politické organizace už v minulosti ohlásily, že začíná intifáda, a potom z toho stejně nic nebylo. Pokud by nějaký klíčový palestinský činitel prohlásil, toto je intifáda, asi by to vyžadovalo dávat tomu váhu,“ míní bývalý blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu a nynější vyučující na Metropolitní univerzitě Praha Břetislav Tureček.
Naráží přitom na pravděpodobně klíčový aspekt nynějších událostí. Palestinský prezident Mahmúd Abbás, nejdůležitější politický zástupce Palestiny, intifádu nevyhlásil, naopak se snaží současné vášně mírnit. Na rozdíl od minulých intifád, které otevřeně podporoval palestinský vůdce Jásir Arafat.
„Myslím, že palestinská samospráva nemá zájem na tom, aby to přerostlo v intifádu. Její autorita by tím klesla úplně na nulu, a tím by oslabil i Fatah. A kdo na tom vydělá, je Hamas, což je jejich úhlavní nepřítel,“ říká Kalhousová.
Nejmenovaný úředník také pro Jerusalem Post uvedl, že Abbás instruoval palestinské bezpečnostní jednotky, aby se snažily zabránit co nejvíce útokům.
Nože místo střelných zbraní
Aby se vlna násilí nezvrhla v intifádu, je podle expertů třeba zastavit jeden z hlavních důvodů, proč nepokoje vůbec začaly. Přítomnost židovských věřících na Chrámové hoře ve východním Jeruzalémě.
„Chrámová hora má specifický status. Oficiální pozice Izraele v čele s vrchním rabinátem je, že by tam Židé neměli z náboženských důvodů vstupovat. Za tímto postojem stojí i nejdůležitější izraelští rabíni, kteří potvrdilii, že pokud Židé chodí na Chrámovou horu, porušují židovská náboženská pravidla. A podobně tak i několik důležitých rabínů se vyslovilo v tom smyslu, že to nepřispívá dobré věci a rozdmýchává konflikt,“ potvrzuje Čejka.
Právě radikální věřící nařízení často nedodržují a na Chrámovou horu se jdou pomodlit i přesto, že by mohli stoupnout na území svatyně dávného Chrámu, kam mohli vstupovat jen rituálně očištění velekněží.
Chrámová hora je jedním z nejposvátnějších místo pro židy i muslimy (30. října 2014)
Politici na obou stranách by se také podle expertů měli výrazněji snažit situaci svými výroky uklidnit, a to dlouhodobě. Jedno či dvě prohlášení nestačí. Důrazněji by měli odsuzovat každý útok, ale hlavně by měli pokročit v jednáních o vzniku samostatné Palestiny.
„Palestinci jsou frustrovaní z pokračující okupace a z toho, že se nic neděje. Další věc je, že dorůstá generace, která nezažila druhou intifádu, což také může sehrát roli. Lidé, kteří už si nepamatují, jak špatné to za druhé intifády bylo, mohou mít pocit, že to je jediný způsob, jak něčeho dosáhnout,“ varuje Kalhousová.
„V tuhle chvíli záleží jak na tom, jak se izraelskému bezpečnostnímu aparátu bude dařit předcházet teroristickým útokům nebo vytipovávat jednotlivce z řad Palestinců, kteří chtějí násilí páchat, tak i předcházet teroristickým útokům ze strany Židů, které mají stejný potenciál tu situaci vyhrotit,“ domnívá se Tureček.
Upozorňuje také na specifickou situaci dnešních dnů, kdy nejčastější zbraní útočníků není pistole, ale nůž. „Když máte střelnou zbraň, dá se předpokládat, že jste součástí nějaké ozbrojené organizace - Hamasu, Lidové fronty pro osvobození Palestiny a tak dál. V těch jsou i agenti-informátoři, kteří pracují pro Izrael, takže takovým útokům se dá docela efektivně předcházet.“ Jenže to u lidí, kteří před odchodem z domova o útoku nikomu neřeknou, lze jen těžko.
Palestinec najel na Izraelce a poté na ně zaútočil sekerou:
zdroj: www.youtube.comHistorie sporů mezi Izraelem a Palestinou v dokumentu iDNES.cz:
