Člověk k nim těžko mohl mít důvěru, vlastní babičku by jim hlídat nenechal. Rozprášit je - to nebyl požadavek z jiného světa. Situace se změnila. Na scéně se objevil vážný nepřítel, bezcitný a vynalézavý mezinárodní terorizmus.
Pravděpodobně nejsme v centru jeho bezprostřední pozornosti (ale co lze dnes vyloučit?), nicméně patříme ke spojencům USA. Jsme tudíž ohroženi. Teroristé i nás mohou napadnout, použít biologické zbraně, otrávit vodu.
Tajné služby nutně potřebujeme. Policii nutně potřebujeme. Američané nasadili do boje s terorizmem tisíce agentů i policistů, posilují jejich koordinaci. Také role českých bezpečnostních složek poroste. Spolupráce špionů se speciálními jednotkami policie je pro bezpečnost lidí klíčová.
Jak z tohoto pohledu pohlížet na "komunikační uzel" mezi nimi, zaviněný nejspíš žárlivostí a obavami z tradiční tuzemské žvanivosti? Jako na ohrožení z vlastních řad. Nepořádek tajných služeb nechával až dosud Zemanův tým v klidu. To však bylo ještě před útokem na Manhattan a větší újmu z jejich rozličných ostud stát nepocítil.
Nyní, jak stále slýcháme, "svět se změnil". I vláda je tudíž povinna změnit svůj přehlíživý postoj ke stavu tajných služeb a policie. Z amerických filmů víme, že řevnivost mezi policajty a tajnými je běžným koloritem, leč v mezihře jejich privátních válek bývá padouch vždy dopaden, zneškodněn.
My nežijeme ani v Americe, ani ve filmu. Je ten pravý čas předělat tajné služby, dát řád spolupráci s dalšími bezpečnostními složkami země. Padouši jsou totiž až příliš reální. A odpovědnost za bezpečí lidí nenesou jen špioni či policisté, nýbrž také zvolení politici.
