Nejste proti panu Čunkovi, že ne? ptá se paní na vsetínské ulici, když přijde řeč na tamního bývalého starostu a současného vicepremiéra.
Pokud ve Vsetíně budete chtít vést hovory na téma politické kariéry Jiřího Čunka, připravte se, že takovou sondovací otázku určitě dostanete. Místní jsou totiž přesvědčeni, že Jiří Čunek je jejich opravdu významnou postavou, a současně tuší, že zbytek země tento jejich názor nejspíš nesdílí. Z toho vzniká ta podivná směs hrdosti a nedůvěry, když s nimi mluvíte o Jiřím Čunkovi. Tedy o Jurovi, jak mu mnozí v tom malém valašském městě po domácku stále říkají.
Jura totiž vyřešil řadu místních problémů. Všichni ve Vsetíně to vědí a ochotně vám to i vysvětlí. A jejich pohled na Jiřího Čunka za pozornost určitě stojí.
. Jiří ČunekNarodil se 22. února 1959 ve Zlíně, dálkově vystudoval průmyslovku, pracoval jako bezpečnostní technik ve Zbrojovce Vsetín. V roce 1994 vstoupil do KDU-ČSL, v roce 1998 se stal starostou Vsetína, od roku 2006 je senátorem a předsedou KDU-ČSL. Podle zjištění detektivní kanceláře Kroll žil Čunek před vstupem do politiky život typické české rodiny střední vrstvy, ale jeho širší rodina větší majetky měla. Čunek je ministrem pro místní rozvoj a místopředsedou vlády. |
Dědictví Zbrojovky
V minulosti ta továrna patřila k největším místním zaměstnavatelům a všechno se kolem ní točilo. Zbrojovka ve Vsetíně nabízela práci, byty a perspektivu. Pracoval v ní také Jiří Krejčí, který od továrny dokonce dostal v roce 1973 podnikový byt. "A Jura Čunek nám dělal bezpečáka,“ připomíná.
Ano, Vsetín je opravdu malé město. Krejčí stejně jako další zaměstnanci byl s prací ve Zbrojovce spokojen, stejně jako s bydlením. Nájem tehdy činil směšné tři nebo čtyři stovky (ano, čtete dobře). Továrna na svých zaměstnancích nevydělávala, ale také do nich příliš neinvestovala. "Nikdo nic neopravoval, jen to chátralo. Ale nájmy byly zpočátku nejnižší ve Vsetíně,“ vysvětluje Krejčí.
Jenže pak přišel pád komunismu, zmatená devadesátá léta a Zbrojovka začala krachovat. Krejčí pracoval třeba jen tři dny v týdnu a dostával 60 procent platu. Ale mělo být ještě hůř. Po krachu fabriky se ukázalo, že osud šesti set padesáti bytů je ve hvězdách. Co když je koupí nějaký dobrodruh a bude chtít nájemníky ždímat?
Drama v kulturním domě
Kolem bytů začalo být ve Vsetíně pořádně rušno. 20. dubna 1999 se nájemníci zbrojováckých bytů sešli ve velkém sále vsetínského domu kultury. Sál byl zaplněn do posledního místečka, lidé se nacpali dokonce i na balkony. Otázkám rozčilených nájemníků čelil osobně vsetínský starosta. Jiří Čunek.
"Ta schůze byla vášnivá. Ale Čunek to ustál,“ vzpomíná Dalibor Sedláček, který byl v té době místostarostou. Byty si po složitých tahanicích mohli nakonec nájemníci koupit za poměrně slušné ceny.
Protože však byly převáděny z majetku zkrachovalé Zbrojovky do nově založeného podniku Vsetínské byty a teprve potom rozprodávány, hrozilo, že jejich cenu zvedne dvojnásobná daň. Jiří Čunek tehdy "vyběhal“, že budou daněny jen jednou. Manželé Krejčí dostali zpět asi deset tisíc korun.
. Otazníky nad ČunkemJiří Čunek upoutal výroky na adresu Romů a jejich vystěhováním ze Vsetína. Byl vyšetřován pro podezření z přijetí úplatku ve výši půl milionu od společnosti H&B Real. Čelil podezření, že jeho výdaje neodpovídaly příjmům, a nyní visí otazník nad tím, zda oprávněně pobíral sociální dávky. |
Vydělali? No a co?
Podle výsledků auditu detektivní kanceláře Kroll však právě na transakcích s bývalými zbrojováckými byty mohla vydělat firma H&B Real ředitele Petra Hurty. Tedy právě toho, který čelil obvinění, že Čunka uplácel.
"My jsme spokojeni. Jestli na tom někdo vydělal? Ti, co do toho šli, to určitě nedělali s tím, že nevydělají. Nikdo přece nedělá něco, aby nevydělal... U nás v domě jsou všichni nájemníci spokojeni,“ říká Krejčí, který je předsedou společenství vlastníků bytů v jednom z panelových domů, který kdysi patřil Zbrojovce. H&B Real dům spravuje. Krejčí Čunka jen hájí. A nejen kvůli bytům.
"Za jeho éry se udělalo strašně moc,“ říká a jeho manželka přikyvuje. Co se týká pochybností kolem Čunkových financí, nad tím jen krčí rameny. "Já jsem se nesetkal s tím, že bychom se o tom v práci třeba bavili. Každý má svých problémů dost a toto jsou žabomyší války. Jeden něco vytahuje, aby očernil toho druhého,“ říká filozoficky.
Vyčistil vřed
"Vsetínští jsou patrioti, jsou možná svým způsobem hrdí na to, že se o Vsetínu v souvislosti s Jiřím Čunkem tolik mluví,“ říká někdejší místostarosta Dalibor Sedláček, který je dnes už "jen“ řadovým členem zastupitelstva za ČSSD. Pracuje jako ředitel gymnázia a na Jiřího Čunka nedá dopustit. "Když má nějaký cíl, jde za ním vytrvale,“ říká. Ale stejně jako ostatní lidé vyzdvihuje to, co považuje za největší "vsetínský“ úspěch Jiřího Čunka. "Lidé jsou zejména rádi, že vyřešil romskou otázku ve Vsetíně,“ říká opatrně. To Čunek svého času mluvil otevřeněji: "Ten dům je vředem,“ prohlásil, když se rozhodl vystěhovat romské obyvatele z činžovního domu v centru města, který byl místními nazýván "Dům hrůzy“. Romy vysídlil do speciálních ubikací za město a některé zvlášť problematické rodiny dokonce poslal stovky kilometrů daleko na Jesenicko.
"Nedovedete si představit, jak to tam vypadalo. Nemohl jste tam zaparkovat ani auto. Přelezli i plot a všechno odnesli,“ popisuje jeden z místních lidí situaci ve Vsetíně před dvěma a více lety. Zatímco místní netajili svou spokojenost s "odsunem“ Romů, ochránci lidských práv Čunka tvrdě zkritizovali.
"Slíbilo se, že slušné rodiny se budou moci vrátit zpět do města. Ale vrátily se jen dvě. Možná jen proto, aby se navenek ukázalo, že se plní sliby. Jak to bude s dalšími rodinami, už nikdo neví,“ připomíná však Roman Kondráč, terénní pracovník v Poschlé, kam Čunek "nepohodlné“ Romy vystěhoval.
Dva roky po odsunu
Poschlá je opravdu nepřívětivé bydliště. Hned u městské čističky. Romové tam dostali byty v barevných domcích, které se k trvalému bydlení příliš nehodí. V zimě jsou vlhké, a navíc je možné v nich topit jen drahou elektřinou. Ale po počátečních sporech se situace uklidnila: Romové platí za elektřinu podle různých sazeb a mohou využívat i nočního proudu. Dodržují přísný režim, a tak i okolí vypadá k světu: není zavaleno odpadky a barevné bytovky zatím stále vypadají téměř jako nové. Jen do města je to daleko, zvlášť pro děti, které musí jezdit do školy. "Někdy, když je vysoká voda, autobus se sem nedostane a pak děti třeba nejdou do školy,“ připomíná Kondráč.
Ale Romové, kteří skončili na Poschlé, na tom nejsou ještě tak špatně jako ti, kteří byli vystěhováni do Jeseníků. Mezi nimi je i Kondráčova sestra, která skončila v obci Vlčice nedaleko polských hranic. "Stýská se jim. Přijedou na prázdniny, jsou tady týden, dva a pak se jim nechce zpět,“ popisuje Kondráč. Přestože by Kondráč stejně jako další Romové mohl mít důvod stát úplně na opačné straně, i on kupodivu patří mezi Čunkovy příznivce. "Já ho volil, nic proti němu nemám, měl blbé řeči, ale ty má každý. Nikdo neudělal tolik, co udělal on. Je chytrý, umí to,“ hodnotí překvapivě příznivě Čunka. A připomíná, že za některé výroky se mu Čunek omluvil. "Podle mého názoru to myslel jinak,“ dodává.
. Čunkovo městoVsetín, průmyslové město, v němž byl Čunek devět let starostou, má téměř třicet tisíc obyvatel a je součástí Zlínského kraje. Leží v podhůří Beskyd, na Valašsku. V tradičně náboženském kraji mají silné zastoupení lidovci. Po Čunkovi je starostkou jeho stranická kolegyně Květoslava Othová. |
Starostka Vsetína Květoslava Othová (KDU-ČSL) vysvětluje, jak úzce se tahanice kolem jejího předchůdce dotýkají města. "Minulý rok nebyl příjemný, radnice byla zatížena vyšetřováním. Ale i na město se pohlíželo kriticky, jako kdyby se tu nedělo nic dobrého,“ popisuje. A zároveň přiznává, co jí v poslední době dělá největší radost: když nějaký návštěvník z jejího města odjíždí spokojený.
"Když lidé přijeli a viděli, jak pracujeme s různými ohroženými cílovými skupinami obyvatel, samozřejmě i Romy, všichni byli překvapeni, že tu máme koncepční a promyšlený systém...“ popisuje.
Příležitostí ukázat se světu má vedení vsetínské radnice dost: letos totiž město slaví 700 let od první písemné zmínky, k čemuž připravilo řadu akcí. "Hostoval tady v rámci festivalu folklorní soubor ze Srbska a byl tu i zástupce velvyslanectví. Přiznali, že byli zvědavi, jak to u nás vypadá, když se o městě píše tak negativně. A i ti odjížděli příjemně překvapeni,“ říká starostka.
Samozřejmě, že Othová svého předchůdce z radnice dobře zná. Už v době, než vstoupili oba do politiky, se vídali v kostele. Později i spolupracovali, protože Othová je Čunkova stranická kolegyně. "Pan Čunek v našem městě zanechal nesmazatelnou stopu. Co se týká jeho kauzy, přijde mi paradoxní, že takovou dobu je pozornost upřena na jediného člověka. Přitom považuji za zásadní, jak právě lidé na komunální úrovni toho svého politika vidí, jak hodnotí dopad jeho konání na život v daném místě. Navíc, co se týká Vsetína, je to malé město, lidé se znají a i kontrola je větší,“ obhajuje Čunka starostka. "Nikdy jsem neměla důvod mu nevěřit,“ dodává.
Čunek se nikdy nevzdá
Ti, kteří Jiřího Čunka znají, jsou přesvědčeni, že se z politiky dobrovolně nestáhne. "Je dost chytrý na to, aby věděl, co by znamenala rezignace. Kdyby to vzdal, přiznal by to, z čeho je obviňován. Pokud je v tom nevinně, půjde za tím dál. Je to valašská povaha, on tu tvrdohlavost má, i když rodilý Valach není,“ říká Dalibor Sedláček. Podobně se na to dívá i starostka Othová: "Má pravou valašskou povahu. Je zásadový a houževnatý.“ Vsetínský zastupitel za zelené Karel Pavelka je rovněž přesvědčen, že poté, co se úplatek neprokázal, by si Čunek zasloužil klid. "Vysvětluji si to tak, že se dostal do Prahy a někomu vadí,“ říká. "Kauzu jsem sledoval a Čunkovi věřil. Pan Schwarzenberg vynaložil dost vysoké finanční prostředky zbytečně,“ říká Sedláček.
